Historie obce Polerady
První písemná zmínka o obci obsahuje listina z roku 1250, ve které král Václav I. daroval oseckému klášteru část vsi. Druhá část vsi byla v majetku drobné šlechty. V roce 1381 je majitelkou zmiňována Anna z Polerad. Kolem roku 1393 zdědil část obce Petr ze Slavětína. Po jeho smrti roku 1404 o dědictví vedl spor Jan Kacovec z Vlkanic a král Václav IV. V polovině 15. století patřily Polerady městu Žatec, které je roku 1454 prodalo královské komoře. Královská komora Polerady darovala rodu Vřesovců a od nich se ves roku 1540 dostala do majetku Bartoloměje z Velebudic. Od roku 1637 vlastnil Polerady jako součást panství Postoloprty hrabě Václav Michna z Vacínova. V roce 1669 získali panství hrabata ze Sinzendorfu, kteří je v roce 1692 prodali Ferdinandovi Schwarzenbergovi a tomuto rodu patřila ves až do roku 1848. Po roce 1850 byly Polerady osadou Židovic. V roce 1890 se Polerady osamostatnily. V roce 1927 zde byla otevřena česká škola.
Obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím, např. pěstováním chmele. V roce 1719 bylo severně od Polerad objeveno hnědé uhlí. Těžba se rozšířila po roce 1770. V průběhu 19. století se v okolí Polerad nacházelo zhruba osm menších dolů. Nejvýznamnějším byla šachta Moravia, která byla v roce 1942 připojena k šachtě Mariana ve Skyřicích. Jihozápadně od Polerad stála rovněž cihelna.
