Památky a zajímavosti Kuřim
K památkám v Kuřimi patří kostel sv. Maří Magdaleny, socha sv. Floriána, vodní kaple sv. Jana na Kuřimské hoře a také zámek.
Kostel sv. Maří Magdaleny
Farní kostel zasvěcený Maří Magdaleně byl vystavěn kolem roku 1226 v románském slohu, přestavěn byl r. 1766-1772 zcela od základu v podobě pozdního baroka nákladem vlastního jmění, částečně z odkazu faráře Františka Adamce. Vysvěcen byl 24. října 1772. Vnitřní úpravu nového kostela dokončil farář a první děkan kuřimský Josef Bedřich Troppe. Zbožná rodina Žalkovská ze Žalkovic dala postavit boční oltář se Kříže, jehož tabulky a rám jsou zdobeny znakem rodiny Žalkovských a jejich příbuzných (1782). Roku 1786 darovala městská rada brněnská kostelu kalich a pacifikál, roku 1789 pak místodržitel moravský hrabě Ugarte daroval varhany ze zrušeného chrámu v Žarošicích. Kostel měl čtyři oltáře, hlavní s obrazem Maří Magdaleny od Entlingera, boční s obrazy sv. Terezie a sv. Antonína Paduánského od Štarna, oltář sv. Kříže z roku 1782 s obrazem od Winterhaltera. V kostele jsou také obrazy od Josefa Zeleného a Josefa Šichana. Věž byla přestavěna do dnešní podoby roku 1843. Oprava kostela probíhala i v roce 1888. Další opravy probíhaly v roce 1971 a 1972. Mimo hodin bývaly na věži čtyři zvony, z nichž jeden byl z roku 1673, další z roku 1650, přelitý v roce 1888. V roce 1843 za faráře p. Josefa Chalupy byla věž kostela pokryta plechem. Za I. světové války byly zvony i přes své stáří zrekvírovány.
Socha Sv. Floriána
Jedním z pamětníků starých časů je socha sv. Floriána na rynku - náměstí staré Kuřimi. Byla zbudována před obecní radnicí, dnes již zbořenou.
Vodní kaple Sv. Jana
Jižní část města Kuřimi tvoří velký zalesněný kopec „Kuřimská hora" (kóta 435m). Na úbočí se nachází vodní kaple zasvěcena sv. Janu Nepomuckému. Podle zdejší farní kroniky byla postavena L.P. 1722. Je to půlkruhovitá zděná stavba, v jejímž horním výklenku je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého (asi 150 cm vysoká) držící v ruce kříž s Kristem. Ve spodním výklenku vytéká z boku pramenitá voda přepadové jímky. V těsné blízkosti kaple vede vzhůru lesní cesta. Když byla cesta při svozu dřeva poškozena, našla se v hloubce asi 60 cm pod povrchem dřevěná kulatina, která tvoří přírodní potrubí pro studánku. Naši předkové neznali technologii kameninového ocelového potrubí, a proto kulaté kmeny, nejčastěji z borového dřeva, po délce provrtávali jako potrubí. Toto se zachovalo až po dnešní časy.
Zámek
Zámek v Kuřimi představuje venkovské feudální sídlo, mající sice kořeny již ve středověku, avšak vzdor tomu konstrukčně i hmotově zformované až v 16. století pod slohovým vlivem pozdní renesance. Původní starý zámek doplnila na konci minulého století v duchu neorenesance a neobaroka historizující novostavba tzv. nového zámku se spojovacím křídlem, měnící celkovou dispozici v protáhlý, na východě pootevřený obdélník, soustředěný kolem rozsáhlého vnitřního dvora. Předností starého zámku je dominantní poloha při západním okraji města. V dálkových pohledech se uplatňují i renesanční a barokní lunetové klenby v prostoru přízemí a místnost s reprezentativněji provedenou neckovou klenbou v prvním patře. Vedle kamenicky opracovaných detailů průměrné úrovně vyniká v prvním patře osazená, plasticky zdobená plocha nade dveřmi, završená rolverkovou kortuší se znakem města Brna nesenou dvojicí delfínů, která patří k nejzdařilejším projevům pozdní renesance v okolí Brna vůbec. Po doznění renesance měly příspěvky mladších slohových epoch již převážně udržovací, užitkový, nebo dokonce znehodnocující ráz. Přesto anebo právě proto starý zámek v Kuřimi představuje dochovanou pozdně renesanční památku vysokého hodnotového stupně, která si zaslouží důslednou rekonstrukci, a to i při zachování novodobě přistavěných historizujících budov nového zámku.
