Historie obce Hvožďany
První písemnou zmínku o vsi lze nalézt v Registru desátků papežských z diecéze pražské, kde je uvedeno, že desátky hvožďanské fary v roce 1352 činily 10 grošů. V té době zde stál gotický kostel svatého Prokopa a gotická vodní tvrz zvaná Hwozda, která na přelomu 15. a 16. století zanikla. Na jejím místě byla vystavěna nová, rozsáhlejší tvrz. Tato renesanční stavba je poprvé zmiňována v roce 1542.
Ve 14. a 15. století patřily Hvožďany ke hradu Třemšínu, od roku 1483 postupně zemanským rodům Vydunů z Obytec, Jindřichu Koubskému z Břízy a Vitanovským z Vlčkovic. V roce 1666 koupil Hvožďany majitel lnářského panství Aleš Ferdinand Vratislav z Mitrovic, a ty se pak na dvě století staly majetkem lnářských feudálů.
Po zrušení roboty roku 1848 zůstal ve vsi poplužní dvůr pronajímaný nájemcům a v rámci 1. pozemkové reformy byl v roce 1924 rozpalcelován a zrušen.
Hvožďany se svojí polohou staly středem malého regionu, který lze nazvat Hvožďansko. Okolním obcím sloužily od dávných dob svou farností, v pozdějších letech poštou, obchody, kampeličkou, četnickou stanicí a především školou.
Původní škola je zde zmiňována již v roce 1745. Avšak první školní budova byla postavena roku 1811, která byla přestavěna 1880 a rozšířena o další objekty v 60. a 70. letech 20. století.
Důležitým dějinným milníkem byl rok 1976, kdy byly k obci připojeny okolní vsi Leletice, Vacíkov, Roželov, Mýta, Planiny a Pozdyň.
Mezi významné osobnosti patří Jan Šentygar, jenž byl humanistickým básníkem renesančního období. Psal latinsky a v roce 1546 byl jmenován děkanem Karlovy univerzity. Za dalšího významného rodáka můžeme považovat Bohuslava Fišera, autora knihy Třemšínský poklad a jiné pověsti.
