Historie obce Milín
První písemné zmínky o vsi Milín pocházejí z roku 1336, kdy je v textu zaznamenáno oppidum Milen. Lze předpokládat, že existovala již před tímto datem vzhledem k jeho strategické poloze na obchodní Zlaté stezce spojující Čechy s hornorakouskou solnou komorou.
V roce 1621 udělil císař Ferdinand II. obci městská práva včetně městského znaku, pečetě a práva várečného.
V okolí Milína proběhla ve dnech 9. 5. - 11. 5. 1945 poslední bojová střetnutí druhé světové války na území Evropy.
Velmi bohatou historii má také hornictví na Milínsku. Zlatonosný Líšnický potok pramení dvěma větvemi v katastru obce. O dolování zlata v území Líšnického potoka lze nalézt zprávu v zástavním listu krále Jana Lucemburského z roku 1338.
Kolem roku 1540 se začalo dolovat u Milína na Vrančické hoře. Žíly, na nichž bylo dolováno převážně v žule, obsahovaly tetraedrit, dobývalo se zde stříbro a měď.
Milínsko bylo taktéž jednou z prvních oblastí Příbramska určenou k průzkumu a těžbě uranové rudy. Od roku 1947 se zde objevily první geologové a technici, kteří dokumentovali naleziště rudy. Na podzim téhož roku se zde zakládaly první průzkumné šachtice. V dalších letech se provoz dále rozšiřoval a v okolí vznikaly další a další šachty. V osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století došlo k postupnému útlumu uranového hornictví.
