Historie obce Bzenec
V období říše velkomoravské, po zániku Velehradu, se Bzenec stal na určitou dobu centrem Velké Moravy. Poprvé v písemných památkách se objevuje u kronikáře Dětmara v souvislosti s dobytím hradu Businc českým knížetem Oldřichem v r. 1015. Jedná se o první jméno, které je na Moravě doloženo po 10. století. Kolem r. 1230 se Bzenec stal střediskem župy, na které byl rozdělen kraj břeclavský. Avšak až v listině krále Jana Lucemburského z r. 1330 se hovoří o městě Bzenci.
Ve 2. polovině 14. století se zde začali usazovat židé. Bzenecká židovská obec patřila k nejstarším na Moravě. Měla zde vlastní prostornou synagogu, která vak byla v r. 1860 zbořena a na jejím místě postaven templ v orientálním slohu. Zachována je část židovské čtvrti a židovský hřbitov s obřadní síní z poloviny 19. století. Dominantu města tvoří srázný kopec se zbytky kaple sv. Floriána z r. 1703. Její historie je velmi pohnutá. V r. 1731 do ní uhodil blesk a zapálil střechu, byla obnovena a v r. 1945 ji ustupující německá armáda vyhodila do vzduchu. Již na konci 12. století vak stával na tomto místě Starý hrad, jenž začátkem 15. století padl za oběť husitským válkám. Starým hradem byl nazýván na rozdíl od nové zemanské tvrze, která byla postavena s dvojitým příkopem a zdí v místech, kde se dnes nachází současný zámek pseudogotického slohu. Býval původně renesanční, později byl zbořen a přestavěn do stylu barokního. Od poloviny minulého století si udržuje svou nynější.
Zmínka o prvním bzeneckém knězi se datuje rokem 1233. Byl jím dvorní kaplan Absolon. Dnešní kostel sv. Jana Křtitele raně barokního slohu pochází z r. 1702. Je 13 m široký, 45 m dlouhý a má 12 m vysokou valovou klenbu. Farní chrám náležel vždy katolíkům. Ve městě pak působí tři náboženské komunity.
Beseduje se v búdách při skleničkách lahodného moku. Dobré bzenecké víno zachutnalo již nejedné známé osobnosti. Při svých cestách zde zastavili básník Petr Bezruč, mistr Josef Suk, malíř Mikoláš Aleš, ale i A. Rodin, S. Čech, F. X. Šalda a jiní. Pohostinnost vinných sklepů nabízí dnes ve Bzenci mnoho soukromě hospodařících vinařů. Bzenecká vína se prodávají po celé České republice, dopravují se do sousedního Německa, na Slovensko, nabídnou Vám je v Holandsku i ve Francii. Po staletí se rodila, vzkvétala a zrála na prosluněných stráních města, které svým návštěvníkům přeje příjemný pobyt.