Historie obce Obědovice
První doložené zmínky o dnešní vsi Obědovice jsou z roku 1386. Obec se tedy zformovala někdy v období pozdního středověku. Osídlení lokalit kolem dnešních Obědovic však sahá mnohem dál do minulosti o čemž svědčí archeologické nálezy prováděné v posledních letech v oblasti zdejších písníků...Jsou zde postupně odkrývány dva časové horizonty osídlení. Jedná se o sídliště z mladší doby kamenné a sídliště z období laténu, tedy z keltské éry. Výzkum zjišťuje mnoho obtížně čitelných objektů. Podařilo se nalézt mimo jiné konstrukci neolitického domu a laténskou polozemnici.
Významným nálezem byla v létě 2008 velká kamenná, broušená a vrtaná sekera, která dnes již nepatří k častým nálezům. Jedná se o pracovní nástroj ke kácení stromů a zpracování dřeva. Sekera se dochovala bez známek pozdějšího poškození a většího pracovního opotřebení. Není bez zajímavosti, že surovina k její výrobě se donášela z Jizerských hor. Dosud nezodpovězenou otázkou zůstává technologický postup vrtání otvoru, který není zcela vyjasněn.
V mapových podkladech se Obědovice objevují pravděpodobně až v roce 1720 s Müllerovou mapou Čech. Dále pak v mnoha dalších mapách sloužících více či méně vojenským účelům.
Obědovice začaly velmi pravděpodobně svoji existenci jako zemědělská osada s několika statky. Z historických pramenů je možné dohledat, že na jednom statku (s poplužím) v Obědovicích hospodařil v roce 1386 až do své smrti 1397 Jan Zábrdovec, na dalším statku pak hospodařily a druhé popluží vlastnili bratři Jan a Ctibor a kratonožský farář Zdislav. Majiteli dalšího dvora byli v letech 1398–1411 Jiřík a Jan z Obědovic. Z tohoto vladyckého rodu snad pocházeli Čeněk a Přibík, bratři z Obědovic, kteří se po získání braderského statku stali předky Braderských z Obědovic. V období let 1413–1464 zde měli majetek Velislav z Dluhodvor, Kuneš z Voděrad a Jan Brus z Obědovic.
K Obědovicím patřily historicky také dvě tvrze, které prameny zmiňují, až v roce 1467 kdy vlastnil Obědovice Arnošt z Kunvaldu a Havel ze Štěpánova (tomu patřila blatná tvrz). Obě tvrze dělily ves na dvě části, které měly různé majitele.
Po Havlově skonu 1487 získal právo na tvrz Vilém z Pernštejna, ale téhož roku ji postoupil Janu Bartoušovskému z Labouně. Po něm na tvrzi sídlil Jan Turský z Dřevěnice, po něm jeho syn Vilém, který zemřel bez potomků. Majetku se ujaly jeho sestry Kateřina a Eliška, které prodaly zpustlou tvrz roku 1545 za 900 kop grošů českých Petru Holovouskému z Holovousova. Ten dal zřejmě zpustlé sídlo obnovit. Po Petru byl majitelem tohoto dílu vsi Otík Holovouský uváděný zde v roce 1584. Tvrz prodal v roce 1603 za 4500 kop grošů českých chlumeckému hejtmanu Zikmundu Bořanskému z Bítyšky. Od Zikmundových synů dne 19. července 1609 koupil Jan (Hans) Kryštof z Valdštejna a na Hostinném, hejtman hradeckého kraje. Byl to první majitel obou tvrzí a panství v Obědovicích.
Druhá obědovická tvrz náležela od roku 1534 Janu Žitovlickému ze Slivna, roku 1567 Jindřichovi z téhož rodu. Později sídlo patrně společně drželi Jan Žitovlický a Magdaléna ze Slivna, provdaná za Jaroslava Odkolka z Újezdce. Po Janovi přešla tvrz na jeho setru Annu Holovouskou rozenou Žitovlickou, od níž ji v roce 1609 kupuje Jan Kryštof z Valdštejna. Jan Kryštof z Valdštejna se stal prvním majitel obou tvrzí a panství v Obědovicích, který přikoupil další díl s tvrzí a třetí díl s dvorem, který v 16. století drželi Dobřenští. 9. března 1612 prodává obě tvrze společně za 21 200 kop míšeňských grošů Jan Kryštof z Valdštejna Mikuláši Klusákovi z Kostelce, hejtmanovi poděbradského panství. Mikuláši byl tento majetek za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 zkonfiskován a v prosinci 1622 se jej ujímá Václav Vchynský (výměnou za kolínské panství). Od Jana Oktaviána Vchynského získal Obědovice Jaroslav Dobřenský za své pohledávky vůči němu. Tvrz pak prodal roku 1649 za 16000 kop rýnských Janu Arnoštu Schaffgotschovi. Tento majitel zemřel v červenci 1694 a majetek po něm získala Marie Dorota Stolzová rozená Dobřenská, která zemřela roku 1711. V 17. století byly Obědovice připojeny pod Kratonohy. Tvrze ztratily svůj význam a postupně zanikly. Po blatné tvrzi zbylo stále se zmenšující tvrziště uprostřed rybníka, druhá tvrz zmizela beze stopy.
V roce 1877 měla obec 400 katolíků, čtyři evangelíky a 6 židovských občanů. Pěstovaly se zde ovocné stromy.
Jak se členila společnost v době vzniku Obědovic.
