Historie obce Veselí nad Lužnicí
Kdy Veselí vzniklo, můžeme pouze hádat. Jisté je, že nejdříve zde byla vybudována tvrz na místě zvaném „Na Talíři". Tu dnes připomíná zalesněný pahorek a obepínající příkop v severozápadní části města. Blízké okolí, na němž pravděpodobně stávaly stráže, se dodnes nazývá „Na Strážkách". Pod tvrzí potom vznikla osada Veselí. Název prozrazuje, jak tu bývalo, když zde Rožmberkové pořádali různé kratochvíle a veselice.
První písemná zmínka pochází z roku 1259. To Veselí vlastnil Vok z Rožmberka a osada byla pravděpodobně velice ekonomicky soběstačná. Roku 1302 se majitelem stává český král Václav II. a roku 1362 bylo Veselí Karlem IV. povýšeno na komorní město. V patnáctém století bylo město několikrát vypáleno a pleněno.
Za vlády Petra Voka z Rožmberka nastal mohutný rozmach rybníkářství a Veselí se zotavuje z téměř půlstoletí husitských válek. Od roku 1612 se zde ujali správy Švamberkové. Město začalo chudnout. Za Českého povstání využívala vojska strategické polohy města - česko-rakouské brány a neustálé přesuny, drancování a plenění město poznamenaly. Od 27. září do 2. října 1619 ležela ve Veselí armáda knížete Hohenlohea a Linharta z Felsu.
Po bitvě na Bílé hoře a porážce českých stavů dostává Veselí císařskou milost a je mu odpuštěna rebelie za Českého povstání. Opět se zavádějí trhy a povoluje se vařit pivo. Protože bylo panství velice zpustošené, přišla bída a hlad, lidé odtud utíkali. Ve Veselí zůstalo z 97 usedlých jen 53, v Mezimostí z 38 jen 16.
Rekatolizace proběhla bez odporu a 2. dubna 1660 je celé třeboňské panství darováno Janu Adolfu Schwarzenbergovi. Rod Schwarzenbergů byl posledním šlechtickým rodem, který Veselí vlastnil. Až v roce 1918 získalo město plnou samostatnost.
Významnou událostí pro Veselí byla návštěva císaře Karla VI. na veselské faře. Zdržel se zde při své cestě do Budějovic 21. srpna 1732 mezi 10. až 17. hodinou.
Roku 1764 zažilo Veselí velký požár. Vyhořela radnice, městský archiv, pivovar a čtyři velké domy. V roce 1852 byly do města umístěny státní úřady. V červnu 1866 postihl město další velký požár. Dostal se i do Mezimostí, kde stačil strávit 35 domů.
Roku 1881 byla na veselském náměstí vystavěna nová školní budova. Do té doby se vyučovalo ve zvláštní školní budově naproti kostelu. V roce 1907 byla škola založena i v Mezimostí. Do začátku II. svět. války byly otevřeny dvě vyšší školy - Průmyslová škola pokračovací pro učně různých profesí a řemesel, později přejmenovaná na Živnostenskou školu pokračovací (1886 - 1947) a Lidová škola hospodářská (1928 - 1944).
Místní muzeum bylo otevřeno v roce 1950 a nese jméno sběratele lidových písní Karla Weise.
