Historie obce Stařeč
Jeho historie začíná pravděpodobně v 5. století, kdy zde údajně stávalo slovanské hradiště. Ležel na spojnici dvou raně feudálních cest, což dokládají písemné prameny.
Stařeč je jmenována ve výčtu 78 osad a míst, která se vyskytla jako dar Přemyslovců Oldřicha a Litolda v zakládací listině třebíčského kláštera z roku 1101. První písemná zmínka o obci Stařeč je v listině z roku 1259, ve které se uvádí Hedmarus de Steritz.
Od sklonku 16. století byla Stařeč trvale zastavována. O její velikosti a úloze svědčí i to, že docházelo k opakovanému povyšování na městečko.
V roce 1547 tehdejší Stařeč vyhořela. Za renesance zřejmě zemědělské městečko dobře prospívalo, což dokládá stavba původní renesanční radnice i přestavba kostelní věže. Budova staré renesanční radnice měla štít se lvem a věžičku s poplašným zvonem. V báni věžičky se údajně nacházely pamětné písemnosti. Tato radnice byla přestavěna v roce 1909.
V letech 1805 a 1807 se v obci ubytovalo francouzské vojsko. Mnohem horší důsledky mělo ovšem obsazení obce pěti tisíci pruskými vojáky v roce 1866. Ti zde zavlekli choleru, na kterou zemřelo 80 místních obyvatel. V průběhu staletí měnila osada pojmenování od Starice, Steritz, Starč až k dnešnímu názvu Stařeč, který má úředně od 18. března 1925.
