Historie obce Mrsklesy
Osada Mrsklesy je v dostupných pramenech poprvé zmiňována v latinsky psané listině pod názvem Myrkless k roku 1364. Ve druhé polovině 14. století ji vlastnili vladykové Aleš, Bohušek a Erazim z Velké Bystřice. Z nich Aleš užíval i přídomek „z Mrskles", kde měl dvůr a tvrz. Roku 1389 koupil Mrsklesy Václav z Doloplaz, zakladatel velkobystřického panství, jehož částí zůstaly Mrsklesy značnou část doby své existence. V 15. a 16. století byl v obci kostel s podacím právem velkobystřických pánů, kteří sem v 16. století dosadili na faru evangelického faráře. Od roku 1589 držela obec olomoucká metropolitní kapitula a došlo ke zpětné rekatolizaci. V té době však již kostel není zmiňován, patrně tedy někdy před počátkem 17. století zanikl.
Třicetiletá válka znamenala pro Mrsklesy jako pro řadu sousedních vesnic pohromu, po jejím skončení zde bylo devět opuštěných usedlostí. Někdy po třicetileté válce také došlo ke změně skladby obyvatelstva a v Mrsklesích převážili němečtí obyvatelé. Na méně úrodných půdách pěstovali místní zemědělci především pícniny. Jako ostatní poddaní i oni byli povinni robotou a odváděli vrchnosti daně i naturálie. Za odměnu obec naopak dostávala mj. mázy piva z vrchnostenského pivovaru.
Po rozpadu patrimoniální správy roku 1848 se o dva roky později Mrsklesy staly jednou z katastrálních obcí. Do jejich katastru tehdy spadala i kolonie Mariánské Údolí, založená roku 1827 spolu s železárnami. Zůstala ovšem silná vazba na Velkou Bystřici, ať již díky škole společné do roku 1873 či příslušnosti k farnosti, do roku 1900 patřily Mrsklesy do obvodu velkobystřické pošty, četnické stanice i zdravotnického zařízení. Roku 1919 byla vesnice s Velkou Bystřicí spolu s Mariánským Údolím sloučena.
Počátkem října 1938 se Mrsklesy i s Mariánským Údolím staly součástí tzv. Velkoněmecké říše a byly přičleněny k Hlubočkám. Krátké období samostatnosti zažily Mrsklesy v letech 1956 - 1975, definitivně jsou samostatnou obcí od roku 1996, kdy došlo k jejich odloučení od města Velká Bystřice.
Znak obce je novodobý. Tvoří jej dělený stříbrozelený štít, v němž je nahoře černá plamenná orlice s červenou zbrojí a zlatým jetelovitě zakončeným perizoniem, provázená dvěma vztyčenými černými šípy s červenými hroty a opeřením, dole jsou dvě zkřížené stříbrné válečné sekery na zlatých topůrkách. Figura zkřížených válečných seker je připomínkou motivu z erbu vladyků z Bystřice, jinak z Mrskles (1381), šípy jsou atributem sv. Šebestiána, jemuž je zasvěcena místní kaple a plamenná svatováclavská orlice souvisí s pozdější dlouhodobou církevní vrchností obce - olomouckou kapitulou. Červená, stříbrná a zlatá barva vychází z erbu bystřických vladyků, zelená symbolizuje zemědělský charakter vesnice i okolní lesnatou krajinu, která byla nepochybně původcem názvu obce.
