Památky a zajímavosti Mikulov
Město si dlouhá léta zachovalo svou pozdně středověkou podobu, jeho jádro bylo proto v roce 1952 prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. Výjimečná atmosféra tohoto starobylého vinařského města, kde jako by se zastavil běh času, sem každoročně přiláká mnoho turistů.
Jednou z výrazných dominant jižní Moravy je mikulovský zámek, stojící na Zámeckém vrchu v malebné krajině pod Pavlovskými vrchy při staré obchodní cestě. Na Zámeckém vrchu byl vybudován počátkem 13. století hrad, i když nelze vyloučit, že místo mohlo být opevněno již dříve. Je sice poprvé doložen už ve středověkém falzu hlásícímu se k r. 1218, ale jeho existenci potvrzují zprávy až z r. 1249. Tehdy byl v zeměpanském držení a hrál úlohu správného centra kraje místo dřívějších Děviček. V r. 1249 daroval tehdejší moravský markrabě a pozdější český král Přemysl Otakar II. hrad spolu s Mikulovem Jindřichu z Lichtenštejna, v jehož rodě zůstaly až do r. 1560.
Jindřich z Lichtenštejna začal přebudovávat dosavadní hrad na dnešním Zámeckém vrchu ve stavbu odpovídající jeho moci.
Dnes spravuje zámek Regionální muzeum, které zde má své expozice; slouží i družstvu Jednota jako kanceláře. V budově na nádvoří je depozitář okresního archívu a vedle něho je přístupná zbylá část ditrichštejnské knihovny, kde jsou umístěny i knihovny ze zámků v Jaroměřicích nad Rokytnou a Moravských Budějovicích.
Kostel sv. Václava stojí na místě původního nejstaršího románského kostela, jehož existence je předpokládána již na konci 12. století. Dnešní stavba pochází v jádře z počátku 15. století. Jeho vnější podoba je výsledkem přestaveb v 16. století a před polovinou 17. století. Kostel je spojen krytým mostem se zámkem. Pod kostelem je umístěna kostnice v Lobkovické kryptě.
Barokní kostel sv. Jana Křtitele, patřící k areálu piaristického gymnázia založeného Františkem z Dietrichsteina v roce 1631. Kostel byl vysvěcen v roce 1679. Nejvzácnějším uměleckým dílem je jeho vnitřní výmalba od Franze Antona Maulbertsche, největší osobnosti vídeňské malby 18. století.
Kostel sv. Mikuláše vystavěný v novogotickém slohu sloužil do roku 1945 německým evangelíkům. Po jejich odchodu kostel chátral a až v roce 1997 jej odkoupila pravoslavná církev, která jej přeměnila na funkční pravoslavný kostel. Po přeměně chrámu na pravoslavný restauroval původní výmalbu malíř Nikos Armutidis, který některé malby realizoval zcela znovu.
Dietrichsteinská hrobka – Kostel sv. Anny s napodobeninou Svaté chýše z italského Loreta vyrostl v průběhu let 1623-1656 v dolní části mikulovského náměstí. Na jihozápadní straně kostela byla vystavěna pohřební kaple Dietrichsteinů, počátkem 18. století získal dvouvěžové průčelí podle návrhu J. B. Fischera z Erlachu. V polovině 19. století byla přestavěna na hrobku rodiny Dietrichsteinů.
Kozí hrádek patří k jedné ze tří skalnatých dominant města Mikulova.
Jeskyně Na Turoldu je největší a nejvýznamnější jeskyně Pavlovských vrchů. Délka všech chodeb, síní a dómů přesahuje 1 km. Jeskyně je zvláštní svojí tzv. „turoldskou" výzdobou a je významným zimovištěm netopýrů.
Kaple sv. Šebestiána na Svatém kopečku, původně nazývaném Tanzberg, tvoří nepřehlédnutelnou dominantu Mikulova. Jako mnoho dalších staveb, byl kostel vybudován péčí Františka z Dietrichsteina poté, co roku 1622 zažil Mikulov rozsáhlou morovou epidemii. Nový kostel, zasvěcený patronu proti morovým nákazám sv. Šebestiánovi, tvořil vrchol symbolické posvátné pouti s křížovou cestou.
Křížová cesta na Svatý kopeček v Mikulově patří mezi první poutní místa na jihu Moravy a je jednou z nejstarších křížových cest v českých zemích. Celá křížová cesta zahrnuje celkem 17 objektů: 14 kapliček křížové cesty, kapli sv. Šebestiána, zvonici a kapli Božího hrobu.
Židovské památky
Část Mikulova v těsném sousedství zámeckého vrchu, od poloviny 15. století obydlená židovským obyvatelstvem, se postupně vyvinula v rozsáhlé židovské ghetto. I přes rozsáhlé demolice v minulých dobách se zachovala řada domů původních židovských obyvatel, pocházejících již z poloviny 16. století, které se nachází v ulice Husova, Alfonse Muchy a Brněnská.
Dochovala se zde jediná synagoga tzv. polského typu na Moravě, jež pochází v jádře z poloviny 16. století. Její podobu nejvíce pozměnila zásadní přestavba v barokním slohu po požáru roku 1719. V současné době je zde Regionálním muzeem instalována expozice o mikulovské židovské obci a její historii.
Rozsáhlý mikulovský židovský hřbitov s více jak 4 000 náhrobky patří k nejvýznamnějším památkám tohoto druhu u nás. K prvním pohřbům zde po vzniku místní židovské obce došlo již někdy kolem poloviny 15. století. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1605. Nejcennější a zároveň nejnavštěvovanější částí je rabínský vršek s náhrobky mikulovských a moravských zemských rabínů.
Židovskou čtvrtí vede naučná stezka, která obsahuje z celkem 14 zastavení. Součástí stezky se stala i mikve – rituální lázeň objevená v Mikulově při archeologickém průzkumu v roce 2010.
