Okolí a příroda Olomouc
V Olomouci se nachází velké množství parkových ploch na celkovém území asi 47 ha. Jejich základ tvoří tři historické parky vzniklé v průběhu 19. století na východním, jižním a západním okraji olomoucké pevnosti. Postupně k nim byly v průběhu 20. století připojovány další plochy s cílem vytvořit kolem historického jádra města souvislý pás zeleně. Díky němu je město Olomouc někdy nazýváno perlou uprostřed zeleně.
Od 24. dubna 1995 jsou Smetanovy sady vyhlášeny Ministerstvem kultury jako kulturní památka České republiky. Od 12. července 1995 jsou kulturní památka také Bezručovy sady a od 3. září 1998 také Čechovy sady.
V Olomouci se nacházejí tyto parky:
na jihu:
- Smetanovy sady
na západě:
- Čechovy sady
na východě:
- Bezručovy sady
- Botanická zahrada a rozárium
na severu:
- Park Na střelnici
- Park pod Dómem sv. Václava
- Park pod Letním kinem
Smetanovy sady
památník Bedřicha Smetany ve Smetanových sadech
Restaurační pavilon ve Smetanových sadech
Socha sedící ženy ve Smetanových sadechHlavní městský park. Jeho jádrem je tzv. Rudolfovo stromořadí, alej přísně řezaných jírovců a lip, založená v roce 1820 jako nejstarší park v Olomouci. Hlavní alej měří 710 metrů.
V roce 2008 byl zjištěn výskyt tesaříka drsnorohého Megopis scabricornis (kriticky ohrožený druh).
V sousedství skleníků Flory Olomouc je botanická zahrada Univerzity Palackého založená v roce 1901.
Stavby v parku:
- areál výstaviště Flora Olomouc s výstavním pavilonem A od architekta Petra Braunera
- Palmový skleník z let 1927-1930 s reliéfní výzdobou vstupu od sochaře Julia Pelikána
- Restaurační pavilon na hlavní aleji z roku 1879 (dnes v havarijním stavu)
- Dřevěná oranžerie v sousedství restaurace přenesená sem v roce 1886 z Velké Bystřice (dnes v havarijním stavu)
- Litinový hudební altán z roku 1895
- boční vchod z Vídeňské ulice je tvořen přenesenou branou z tereziánského opevnění Olomouce. Je sochařsky zdoben reliéfními vojenskými motivy.
- betonová lávka spojující Smetanovy a Čechovy sady je z 60. let 20. století. V letech 1990-1999 byla uzavřena. Rekonstruována byla v letech 2000-2006.
Čechovy sady
Původně založeny jako tzv. Janské stromořadí ve 30. letech 19. století.
Stavby v parku
- Památník Rudé armády z roku 1945 - pravděpodobně první stavba socialistického realismu v České republice. Základní vzhled sloupu byl inspirován Sloupem Nejsvětější Trojice.
- Litovelská branka přenesená z dnešního náměstí Hrdinů na severní okraj parku v roce 1898
Bezručovy sady
První promenádní cesta se stromovím zde byla vytvořena po roce 1835, parková úprava prostoru byla provedena v roce 1905, dnešní rozloha parku pochází ale až z roku 1949, kdy byly zrušeny seminární zahrady pod kostelem sv. Michala a připojeny k parku. Je to park romantického anglického typu.
Nejdříve byl označován jako Michalský výpad, po roce 1905 byl nazván Schillerovými sady. V roce 1933 byl přezván na Tyršovy sady, od roku 1947 dodnes nese název Bezručovy sady.
Na místě parku existovala ve středověku předměstská osada Závodí s ulicemi Koželužskou a Jirchářskou a dvěma mlýny - Sladovým (také Václavským) a Jakubským. Veškerá zástavba byla odstraněna v letech 1742-1757, Jakubský mlýn byl zbořen po požáru roku 1909. Na jeho místě stál donedávna statný jilm.
Stavby v parku
- Mauzoleum jugoslávských vojínů z r. 1926 od architekta Huberta Austa
- dřevěná zvonička z r. 1920, přenesena sem z Pavloviček v roce 1969
- litinový hudební altán
- podél celého parku se táhnou městské hradby s četnými věžemi, v roce 1947 se v parku zřítila část opevnění. Na jeho místě byly postaveny kryté schody vedoucí do ulice Křížkovského
Botanická zahrada a rozárium
Budována od roku 1971 na území tzv. Korunní pevnůstky v těsné blízkosti Bezručových sadů. Rozárium se nachází na předpolí pevnůstky. Existence části rozária s asi 40 000 růžovými keři je nyní ohrožena výstavbou tenisových kurtů.
Park Na střelnici
V parku se až do požáru v roce 1998 nacházela Měšťanská střelnice. Šlo o výjimečný příklad empírové architektury na Moravě postavený v roce 1838 podle návrhu architekta Antona Archeho. V parku se pravidelně konaly letní městské slavnosti.
Na park navazuje zbytek tzv. Františkova stromořadí, které se dříve nacházelo na území dnešní velké křižovatky ulic Zámečnická a Dobrovského. Jeho pozůstatkem je několik vzrostlých jírovců u objektu Staroměstských kasáren.
Park pod Dómem sv. Václava
Někdy také nazývaný Sad Přemyslovců nebo lidově Pareček. Jde o území pod hradbami Olomouckého hradu oddělené Mlýnským náhonem od ulice Dobrovského. Na jeho západní straně se nachází tzv. Špitálský bastion s jednou z několika středověkých městských bran, tzv. Cikánskou brankou. Na jižní straně parku začíná areál bývalé Hradské brány. Na místě parku stály až do 70. let 20. století vojenské sklady. Park prošel po roce 2000 rozsáhlou rekonstrukcí.
Park pod Letním kinem
Poměrně malý parčík je od parku pod Dómem oddělen tzv. Špitálským bastionem, na kterém se dnes nachází arál Letního kina. Na opačné straně parčík končí tzv. Locatelliho bastionem, ve kterém se dříve nacházela vojenská pekárna. Dnes je v objektu mimo jiné restaurace a ubytovací zařízení. Na severní straně park lemuje rušná Dobrovského ulice. Park vznikl zasypáním obranného vodního příkopu. Do roku 1989 byl označován jako Sad pionýrů. Uprostřed parčíku se nachází betonový bazének, dnes nefunkční.
