Historie obce Samotišky
Jméno Samotišek se poprvé vyskytuje v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, pořízené v roce 1141. Touto listinou se ohlašuje přenesení biskupského sídla do nového chrámu svatého Václava. Je však téměř jisté, že osídlení zde bylo již zhruba v 9. století. Do roku 1977 tu pracovala velmi dobrá, poměrně velká cihelna. Při těžbě cihlářské hlíny byly objeveny zbytky slovanského sídliště. V minulosti obec prožívala své klidné i bouřlivé doby. Pro blízkost velkého města se jí úzce dotýkaly i události olomoucké - obklíčení města vojsky Pražanů, dobytí kartuziánského kláštera v blízkých Dolanech Husity v roce 1425, obsazení švédskými vojsky v letech 1642 až 1650 apod. Koncem 16. století již měla obec více domků a existoval i svobodný dvůr č. p. 4, později známý jako rychta, i když v té době některé usedlosti byly po švédském pobytu prázdné. Do života obce dosti výrazně zasáhla i stavba nejdříve dřevěné kaple, později v roce 1669 stavba velikého kostela na Svatém Kopečku. Po dobu deseti let, kdy se chrám stavěl, museli samotišští usedlíci svými poddanskými platy na tuto stavbu přispívat. V roce 1771 došlo i v této obci poprvé k číslování domů. Její jádro v té době tvořilo 32 usedlostí. Jednou z největších tragedií byl obrovský požár v roce 1856, kdy shořelo 31 usedlostí a domků a výskyt cholery v roce 1866, kterému podlehlo 75 osob. Obec se však z těchto ran zotavila a dále se rozvíjela. Přibývalo domů a obyvatel a tak byla v roce 1898 zahájena výstavba obecné školy.
Největším novodobým zásahem do života Samotišek bylo v roce 1974 připojení k Olomouci. Po 19 letech, od 1. 1. 1993, se obec znovu osamostatnila a žije k prospěchu všech svých obyvatel svůj samostatný život.
