Historie obce Ostrožská Lhota
Podle Gregora Wolneho (Die Markgrafschaft Mähren druhé vydání, Brno 1838, 4. svazek, Hradišťský kraj, str. 338.) předal markrabě Jan velkostatek Ostrow s připojenými vesnicemi Starou a Novou Blatnicí, Velkou Lhotou, Smíchovem (Míkovic) a Kvačicemi v roce 1366 svému druhému synovi, Janu Soběslavovi, v závěti 1371 však třetímu a nejmladšímu Prokopovi.
Obec byla nazývána Majori Lhota (latinsky Velká Lhota). V roce 1421 přijali farníci náboženství Moravských bratří a bojovali spolu s husity. Roku 1511 koupil ostrožské panství Jan z Kunovic a jeho rod jej pak držel až do třicetileté války. Obec tehdy byla nazývána Ostrovská Lhota, Ostrá Lhota či Kamenná Lhota. Pánové z Kunovic dali v roce 1592 zpracovat první soupis poddaných a jejich majetku - Registra správní panství ostrovského léta 1592. V Ostrožské Lhotě bylo tehdy 72 osedlých. Ze jmen tam uvedených se až do 20. století v obci zachovaly tyto rody: Blahuš, Vaněk, Vlk, Pavelka, Bachan, Hanák. V Ostrožské Lhotě bývalo ještě roku 1592 mýto na silnici "hradské" vedoucí z Nového Města nad Váhem na Blatničku a zaniklou dědinu Smíchov -Ostrožskou Lhotu- do Uherského Ostrohu. Cestě se dosud říká "Smíchovská". Trasu lemovaly mohutné plané hrušně, z nichž se zachovala jenom jediná.
