Okolí a příroda Mariánské Lázně
V okolí Mariánských Lázní či na území působnosti leží množství chráněných území, rezervací, parků. Zde je výčet některých z nich.
Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny leží při okresní silnici č. 211 vedoucí z Lázní Kynžvart do obce Prameny. Jedná se o soubor horských vrchovištních rašelinišť v okolí osady Kladská v centru Slavkovského lesa. Jsou tvořeny pěti samostatnými částmi: Tajgy, Pateráku, Lysiny, Malého rašeliniště a Husího lesa. Jejich celková rozloha je 269,59 ha. Národní přírodní rezervace Tajga je z části zpřístupněna návštěvníkům naučnou stezkou. Rašeliniště pokrývá pralesovitý porost borovice bažinní (s typickými rostlinami jako jsou rosnatky, suchopýr, klikva atd.), jehož obraz se zrcadlí na hladině rozlehlého Kladského rybníka.
Bezesporu nejznámějším i nejvýraznějším výchozem žul karlovarského masivu jsou Svatošské skály, chráněné v NPP Jan Svatoš. Vystupují na severním okraji CHKO Slavkovský les, kde tvoří impozantní scenérii. Kdo se vydá do údolí řeky Ohře mezi městy Loket a největšími lázněmi naší republiky Karlovými Vary, ten zaslechne tklivý hlas sovy stejně jako mnohohlasý chór vodáckého Ahoj. Skalní útvary na levém břehu řeky Ohře podle pověstí připomínají zakletou svatbu Jana Svatoše (Hanse Heilinga). První, mohutný skalní komín představuje Svatoše, druhý nevěstu s páterem. Následují skalní masivy s názvy Svědkové, Muzikanti, Tchyně a Zámek.
Upolínová louka je podmáčená louka s bahenní flórou – vstavačová louka s porosty upolínu mezi Prameny a Novou Vsí. V rezervaci je chráněna mozaika druhově bohatých upolínových, rašelinných a smilkových luk typická pro centrální část CHKO s řadou vzácných společenstev a druhů.
Přírodní rezervace Holina se nachází na jižním svahu Slavkovského lesa, leží při Sedláčkově chatě v katastrálním území obce Lázně Kynžvart. Rozloha 30,92 ha. Geologicky se jedná o drobný ostrůvek krystalických břidlic mezi mariánskolázeňským metabazitovým komplexem a žulami karlovarského masivu. Průměrné roční srážky se zde pohybují 700–900 mm, z toho 500 mm ve vegetačním období, dlouhém 140 dnů. Rezervace je tvořena zčásti kvalitními čistými bučinami, zčásti smíšenými porosty buku, smrku, dubu a klenu. Jde o poslední zbytky typických jedlobučin v této oblasti. Cílem ochrany je tu zabezpečení dalšího rozvoje těchto přirozených porostů.
Výchozy a důlní práce v okolí Lazurového vrchu poskytují jednu z nejlepších příležitostí ke studiu vnitřní stavby mariánskolázenského komplexu z hlediska jeho látkové a strukturní heterogenity. Suťové lesy s jedlí bělokorou a třešní ptačí na bazickém substrátu Lazurového vrchu mají zčásti až pralesní charakter, který však vznikl sekundárně po zániku středověkého hradu a po ještě pozdějším ukončení dolování krystalického vápence.
Přírodní rezervace Smraďoch. Nad celou krajinou se vznáší podivný zápach. Vystupuje z malých puklin, kolem kterých neuvidíte žádného života. Vybledlé lebky hrabošů a lesního ptactva spolu s mnohým hmyzem ponuře zdobí tento ráz. Plyn, který se zde prodírá z hlubin Země nazýváme sirovodíkem. Je posledním zbytkem kdysi mohutné tektonické činnosti zdejší oblasti.
Unikátní rašeliniště vzniklé na proplyněných vývěrech podzemních vod má lesní charakter. Kromě unikátní řasové flóry zde roste řada vzácných druhů vyšších rostlin. Prstnatec listenatý, tučnice obecná a rosnatka okrouhlolistá osidlují s oblibou pravidelně vysychající obnažená dna šlenků. Z vrchovištních druhů se roztroušeně vyskytuje borovice blatka, šicha černá, klikva bahenní. Porosty jsou ponechány přirozenému vývoji.
Přírodní památka Moučné pytle se nachází na Jelením vrchu (644 m), při zeleně značené cestě z Karlových Varů do Horního Slavkova, asi 1 km od hájovny Bor. Jde o typický tzv. mrazový srub vzniklý blokovou odlučností při zvětrávání žulového vrcholového skalního výchozu. Útvar je velmi typicky vyvinut, takže v podobném rozsahu a tvaru není na území CHKO další obdobný útvar. V porostu převažuje smrk s příměsí borovice a modřínu, v mladších porostech jsou vtroušeny i bříza, jedle, klen, dub a buk. Staré smrky prorůstají i mezi vlastní skalní útvary.
