Historie obce Ostrožská Nová Ves
V dnešní podobě vznikla obec Ostrožská Nová Ves dne 1. srpna 1949 spojením dvou dávno sousedících obcí, Ostrožské Nové Vsi a Chylic.
Chylice jsou původem starší obec, první písemná památka o Chylicích je z roku 1192. Názvy obce: 1343 de Chylecz, 1359 Chilecz, 1372 Gehilecz, 1397 villam Chylize, 1448 u Chylec, 1463 Chilczie, 1518 na Chylize, 1592 Chilicze, 1671 Chylitz, 1846 Chilitz, Chilze, 1872 Chilitz, Chylicz, 1881 Chylic, 1924 Chylice.
O Nové Vsi je první písemná zmínka až z roku 1258. Český král Přemysl Otakar II. daroval tuto obec městu Hradišti, které založil již o rok dříve. Až do roku 1466 se obec jmenuje Nová Ves u Ostrohu a od roku 1924 její úřední název zní Ostrožská Nová Ves. Další názvy obce byly : Longenczyl 1258, Langcile 1301, Longa villa 1323, Lankczeil 1364, Nowa Ves 1464, Nowa Wes 1571, Neudorf 1718, Neudorf, Nowa Wes 1846, Ostrožská Nová Ves 1924.
První zmínka o škole pochází z roku 1752. Nynější kostel sv. Václava byl postaven v roce 1770. První dobrovolný hasičský sbor byl v Nové Vsi založen v roce 1888. V roce 1903 byly postaveny obecní Novoveské lázně. V období první světové války zahynulo z Nové Vsi 43
a z Chylic 27 mužů. V roce 1920 se vylila voda z břehů Moravy a zaplavila především část Chylic. V roce 1928 byla započata výstavba Lidového domu nynější Orlovny. V roce 1931 byly obě obce elektrifikovány. V r. 1950 bylo v obci založeno Jednotné zemědělské družstvo a v roce 1955 se započalo s těžbou štěrkopísku.
OSOBNOSTI OBCE:
Botek František, PhDr. , ThDr., 1864-1918
Překladatel z latiny. Vydal knihu Facta loquuntur (1903).
Húsek Jan, PhDr, 1884-1973
Slovanský etnograf a dialektolog. Spolupracoval na díle Moravské Slovensko, redigované L. Niederlem, do něhož zpracoval kapitoly Zaměstnání lidu, život v rodině a v obci, Vzdělání a povaha lidu, Strava. Vydal: Moravská vesnice Nová Ves u Uh. Ostrohu I., II. (Výročná zpráva gymnásia, Bučovice, 1914-1916), Sokolstvo a Slovanstvo (1924)m Národopisní hranice mezi Slováky a Karpatorusy (1925), Hranice mezi zemí Moravskoslezkou a Slovenskem (1932) a další. Mnohé studie zveřejnil v odborných časopisech a sbornících.
Skalík František, 1867-1904
básník, překladatel a spoluzakladatel Katolické moderny. Vydal sbírku básní Sursum corda! (1893). Posmrtně vyšla próza Moritulus (1905). Z hebrejštiny přeložil žalmy.
Svrček Jaroslav B., nar. 1887, z. 1978 v Brně
publicista, výtvarný kritik a teoretik umění, nositel vyznamenání Za vynikající práci a Ceny země Moravskoslezské a Ceny osvobození města Brna. S Bedřichem Václavkem a Artušem Černíkem byl zakladatelem brněnského Devětsilu. Kromě článků a studií vydal několik monografií.
Štěrba Josef H., 1889-1971 v Uh. Hradišti
jeden z předních kulturních pracovníků v Uh. Hradišti, který svými funkcemi stál v čele Družstva Slováckého divadla, Klubu přátel umění, Skupiny moravských knihomilů, časopisu Bibliofil, Slovácké filharmonie, Slováckého muzea, Jednoty Komenský a dalších institucí.
Zalubilová Antonie, nar. 1893
malérečka kraslic. Za svou uměleckou práci a propagaci tohoto umění doma a v cizině byla vyznamenána ministerstvem školství a kultury.
Foltýn Jaroslav, n. 1911
akad. sochař.