Památky a zajímavosti Čestice
Z daleka je vidět věž románského kostela Stětí sv. Jana Křtitele z počátku 13. století, nejcennější stavební památku v obci, jehož východní část od triumfálního oblouku, presbyteriář a kněžiště byla přestavěna ve slohu rané gotiky. Hlavní oltář je dřevěný, barokní, práce řezbáře Jana Hammera z roku 1737. Kostel byl několikrát přestavován a upravován, uvnitř se nachází několik vzácných obrazů s křesťanskou tématikou.
Ze zeleného stromoví zámeckého parku prosvětluje raně barokní zámek z první poloviny 17. století. Přesný datum výstavby zámku není znám, zámek stojí na místě bývalé tvrze, kterou nechal postavit rod Přechů. V současné době je v něm v jedné části umístěna knihovna, obecní a matriční úřad a v druhé části malé regionální muzeum s výstavní síní. Přímo před zámkem pod korunami košatých lip hrabě Rey v letech 1815 - 1827 nechal postavit kamennou renesanční kašnu z tesaných kvádrů, která patří mezi historické památky Čestic.
Již od počátku 2. poloviny 18. století stojí na návsi socha sv. Jana Nepomuckého a představuje sv. Jana v životní velikosti. Socha stála původně naproti kostelu u fary, ale zřejmě z důvodů přestavby komunikací byla přesunuta na své nynější místo.
Na zalesněném návrší nad obcí od roku 1821 je ukryt soubor 6 staveb - Kalvarie. Vrh Kalvarie byl poutním místem ještě před výstavbou kaplí. Hlavní svatyně - Kaple Povýšení sv. Kříže - je ve slohu vlašské renesance, její předsíň stojí na 12 dórských sloupech. Svatyni a předsíň nechala zbudovat hraběnka Reyová jako dík za své uzdravení v roce 1820. Okolo svatyně jsou postaveny 4 menší výklenkové kaple Křížové cesty, které po přístupové cestě ve svahu doplňuje ještě kaple Matky Boží. Tyto stavby nechal postavit Karel Šebastian z Říčan v polovině 18. století, jako náhradu za dřevěné kříže, které nechal na Kalvarii vystavit Michal Hýzrle z Chodů.
Za žulovými balvany na svahu hory Kalvarie vidíme stát dřevěnou, šindelem pokrytou chaloupku s malou věžičkou na střeše. Je to poustevna, uvnitř s pěkně zachovalou freskovou malbou starého poustevníka. Byla postavena v roce 1821 pravděpodobně jako atrakce ke zvýšení zájmu o slavné čestické poutě. Podle záznamů místní kroniky se nelze dopátrat, zda někdy v Česticích poustevník žil. Jediní doložení poustevníci z kraje žili v Nihošovicích a Radomyšli. Dnešní poustevna pochazí z nedávné doby.
Na západ od městyse byla roku 1999 postavena telekomunikační věž, která slouží také jako rozhledna.
