Historie obce Židovice
První písemná zmínka o Židovicích pochází z roku 1390, a to z urbáře panství roudnického, kdy patřily, stejně jako Roudnice, pražskému arcibiskupství. První zpráva o židovickém dvoře (jež vznikl někdy po roce 1500), je z roku 1555 v urbáři roudnického kláštera. Z něho i jiných urbářů víme, že v 15. a 16. století přechází panství z rukou do rukou až konečně v roce 1575 prodal král roudnické panství Vilému z Rožmberka za 25,000 kop českých grošů. Roku 1592, po smrti Viléma získává panství jeho vdova paní Polyxena z Pernštejna, jež se provdala za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a tak se stalo roudnické panství, jehož součásti Židovice byly, na dlouhou dobu majetkem šlechtického rodu z Lobkovic. Nejstarší matrika obce počíná rokem 1650. V roce 1658 má obec 15 domů. Od roku 1784 byly Židovice spojeny do katastrální obce spolu s nedalekou obcí Hrobce. V roce 1845 měly Židovice 32 domů a 164 obyvatel. Posledním feudálním majitelem obce byl do roku 1848 kníže Ferdinand z Lobkovic.