Historie obce Křižanovice
Území bylo osídleno už ve starší době kamenné, tj. před 45 - 25 tisíci lety, což dokládají archeologické nálezy. Řádky listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141 udávají výčet jeho majetku, mezi obcemi jsou uvedeny také Křižanovice. Je to první písemný doklad o existenci. Dalšími majiteli obce byli např. Jan Šembera z Boskovic (zakladatel nedalekého zámku v Bučovicích), Lichtenštejnové, Kounicové, Taulové z Rosenthalu.
Ideální život naši předkové neměli. Obci se nevyhnuly válečné útrapy (Švédové na Moravě, Prusové, Francouzi - bitva tří císařů 2. prosince 1805, první světová válka - padlo 19 mužů) a živelné pohromy (cholera, mor, tuberkulóza, požáry, povodně, sucha, vichřice, krupobití, silné mrazy i v nezvyklou dobu). Zvláště požáry bývaly častým zlým hostem. Po staveních pokrytých doškovými střechami se snadno šířil oheň.
Živobytí bylo třeba bránit a houževnatě o něj usilovat v každý čas. Obec byla vždy zaměřena na zemědělství s velkým počtem rolnických usedlostí. Obrovský nátlak na soukromé vlastnictví byl činěn po roce 1949, kdy začala epocha kolektivizace zemědělství. Došlo k založení JZD, jeho neúspěchu a rozpadu, v roce 1957 vznikl Státní statek, sedláci dlouho statečně odolávali vstupu do kolchozu. Pak bylo všechno všech až do Listopadu 89.
Absolutní význam na formování člověka má v lidském společenství školství, kultura a tělovýchova. Současná školní budova byla postavena v roce 1881 (stavba zahájena 1. dubna a 13. listopadu dokončena!). Svěcení základního kamene provedl místní farář P. Jan hrabě Krakowský z Kolowratů. Jako učitelé nejdéle v obci působili: Josef Bernard 51 let, Josef Ambrož 41 let, Konstantin Hill 36 let. Největší počet dětí ve škole (178) byl v roce 1850, kdy větší část tvořili žáci ze sousedních Rašovic. Místních dětí bylo nejvíce ve škole v roce 1920 a to 168. Mateřská škola s celodenní péčí ustanovena od roku 1950, nová budova byla otevřena v roce 1977 (pro 60 dětí).
Na ochotě občanů zapojit se závisí kulturní život. Velmi dobrou úroveň měly dechové hudby, od roku 1927 zde působilo několik souborů, většinu tvořili mladí muzikanti. Největší úspěch měli v 60. a 70. letech 20. století. V obci se hrávalo ochotnické divadlo (operety, lidové hry, činohry a pohádky). Významnou roli má místní knihovna a od roku 1982 působí v obci ženský pěvecký soubor Radost. Historie obce je zachycena v kronikách - obecní, školní a farní. Nejstarší se vztahují k roku založení 1801, 1826, 1883, obecní obnovena a pravidelně psána od roku 1970.
Organizovaná tělovýchova začala v obci v době, kdy došlo k založení Sokola, bylo to 8. září 1897. Význam mělo postavení sokolovny, otevřena 20. května 1923. Začala bohatá sokolská činnost, po roce 1948 pak ČSTV. Po 2. sv. válce bylo vybudováno hřiště u Litavy. TJ Sokol je nejstarší společenskou organizací v obci, vždy měla a má nejvíce členů a vykazuje velmi pestrou činnost. K tomu patří práce mnoha desítek dobrovolníků, např. při stavění sokolovny, při její rekonstrukci apod. Oddíl kopané byl založen roku 1927.
V roce 1904 byl založen hasičský sbor. Zbrojnice vybudována roku 1924. Za mimořádné výsledky dostal sbor vyznamenání (prapor ÚV ČSPO). Je to druhá nejpočetnější organizace v obci.
Významné osobnosti v historii obce: Josef Bernard (1815 - 1869), působil zde jako učitel 51 let. Jan hrabě Krakowský z Kolowratů (1800 - 1881), slavný farář, 25 let, vzdělaný a urozený lidumil. Jeho hrob je na starém hřbitově. Konstantin Hill (1854 - 1932), místní učitel, 36 let. Jan Benda , místní učitel, 18 let, na jeho podnět vysázeny kolem roku 1908 ovocné stromy v Katovině (230 ks). P. Jan Číhal (1894 - 1942), rodák, farář v Bučovicích, zatčen gestapem, zemřel v Osvětimi. P. Metoděj Nebojsa (1906 - 1982), farář, předseda MNV, politický vězeň 50. let, má zásluhu na zvelebení obce (dlážděná silnice, park). Jan Cenek č. 8, rolník, 27 let ve funkci starosty obce v letech 1864 - 1914. Ze světových osobností jsou to rakouský císař František I. a ruský car Alexander I., kteří před bitvou u Slavkova přespali v Křižanovicích z 30. 11. na 1. 12. 1805. V kostele se zúčastnili mše svaté. Dále obcí projížděl vlakem prezident T. G. Masaryk dne 27. června 1924.
Inovace svobodného náboženského života nastala po roce 1989. V obci je farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, raně barokní stavba z poč. 18. století, na věži je pět zvonů. Zvon čtyř svatých evangelistů z roku 1541 je nejstarší na okrese Vyškov, tzv. zvon z Konůvek. Dále 4 zvony z roku 1949. V obci je fara a dva hřbitovy, sochy svatých a několik křížů. Zajímavý je pomník sv. Isidora. K dalším památkám patří náhrobní kámen Františka Škoda, 1837, dva pomníky padlým v první sv. válce, významný je ten z roku 1921 s reliéfy T. G. Masaryka a M. R. Štefánika a fotografiemi všech 19 padlých.
Celkový ráz obce dotvářela řemesla, živnosti, průmysl a obchody. Je doložena už ve 14. století existence dvou vodních mlýnů, dále tu byla pila a dvě cihelny. K řemeslům patřili dva kováři, kolář, řezník, švec, holič, pekař, krejčí, švadleny, tesař, zedníci aj. V obci byly dva řeznické obchody, hostinec. Ten současný postavila v roce 1912 obec a prodala živnostníkovi. Hospoda byla delší čas i v budově sokolovny. Po roce 1990 vznikla hospoda U sv. Jana, motorest při státní silnici a pohostinství U ořecha. Mezi válkami bylo v obci pět obchodů (2 řeznictví, 3 smíšené zboží), dále trafika, několik let mlékárna. Po roce 1948 byly obchody jen dva, v roce 1968 už jako jediný otevřena nová samoobsluha. Po změně režimu po roce 1990 přešla do soukromých rukou. V této době bylo několik pokusů o provoz menších obchodů.
Etapy v samosprávě obce bývaly různé a velmi proměnlivé. Těžké období nevolnictví a roboty skončilo jejich zrušením (1781, 1848). Obci vládli rychtáři, od roku 1850 starostové a radní. Zajímavé byly funkce např. obecní písař, strážný, polní hlídač, ponocný, pastýř, dohližitel mrtvých, hlídač a hlásný kostela. Po osvobození obce RA dne 27. dubna 1945 od německého fašismu se moci v obci ujal národní výbor. Po Únoru 1948 se řízení obce dostalo do rukou KSČ. MNV byl v budově školy, ve zbrojnici, pak po znárodnění ve vile stavitele Cenka. Zde je samospráva dodnes (po rekonstrukci budovy v letech 1987 -1992). V roce 1976 došlo k integraci s Rašovicemi, zrušena v roce 1990. Po dobu existence MNV se vystřídala celá řada předsedů, tajemníků a poslanců, vše pod dohledem ved. funkce KSČ. Po delší době nové a svobodné volby do obecního zastupitelstva se konaly 24. listopadu 1990. Zvolení zastupitelé volí starostu a místostarostu. Institucí je obecní úřad.
