Historie obce Sendražice
Ve 2. polovině 13. století se usadila na hustě zalesněném místě Sendrahova čeleď, jejíž členové vystavěli na statku nynějšího čp. 11 tvrz, která sloužila k obraně. Potomci Sendrahovi se nazývali Sendražští ze Sendražice. Odtud název obce Sendražice. Obyvatelé Sendražice byli z kmene Chorvatů, jemuž vládl v 10. století slavný rod Slavníkovců.
Sendražice jsou poprvé doloženy v roce 1297, kdy zde měl majetek Ondřej ze Sendražic. Ve 14. století byl již poblíž tvrze kostel a fara. Tvrz se pokoušel získat i Vok z Valdštejna. K tomu však nedošlo. V roce 1417 náležela ves i tvrz Matěji ze Sendražic.
V roce 1512 prodává její majitel Beneš Sendražský ze Sendražic tvrz, dvůr a ves Sendražice s dalšími vesnicemi majiteli smiřického panství Mikulášovi mladšímu Trčkovi z Lípy. Tvrz přestala být sídlem, zpustla a zanikla. Po roce 1512 se v písemnostech již nepřipomíná. V roce 1533 při dělení Trčkových rodových panství došlo k novému vymezení smiřického panství, k němuž bylo tehdy připojeno 28 vesnic. Panstvo zde nesídlilo, pobývali zde jen hospodářští úředníci. Smiřice náležely Trčkům až do konfiskace jejich majetku v roce 1636. Tehdy se smiřické panství skládalo ze 46 vesnic.
Zkonfiskované panství koupil od královské komory v roce 1636 Matyáš Gallas.Podle vyprávění kronikáře náleželi sendražičtí poddaní od roku 1661 do roku 1790 k panství hořiněvskému. V roce 1790 byla Hořiněves prodána císaři Josefu II., který již v roce 1780 koupil smiřické panství od Jana Václava z Paaru. Tak byla obě panství spojena a vše přišlo do majetku komory císařské, a to až do roku 1918.
Ves Sendražice patřila tedy do roku 1848 ke komornímu panství Smiřice a Hořiněves. V zařazení do politického okresu docházelo ke změnám. Ves patřila střídavě k politickému okresu Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř a Hradec Králové.
