Současnost obce Ústín
Přes nepřízeň c.k. úřadů si občané v roce 1889 postavili školu, aby děti nemusely do Těšetic. V roce 1928 se v obci vybudovala kanalizace a provedlo se vydláždění silnice ze Skalova směrem na Těšetice. V roce 1946 občané postavili pomník obětem 1. a 2. světové války. Tento návrh zhotovil akademický sochař Julius Pelikán.
Obec žila bohatým kulturním životem. Byli zde občané ochotní obětovat svůj čas na ochotnická představení, různé plesy, přednášky apod. Toto bylo také dáno tím, že obec měla štěstí na řídící učitele, kteří celou obec vedli ke kultuře. Za totality byl společenský život značně paralizován.
Nyní se obec pomalu probouzí. Sbor dobrovolných hasičů a „Hébem se“ o.s. se zasadili o to, že se občané mohou scházet na kulturních akcích (Noc kostelů, Adventní koncerty), sportovních zápoleních (Turnaj v petanque) nebo sportovně-recesistických akcích (Ústínské kolečko, v duchu Járy Cimrmana jízda na čemkoliv nebo s čímkoliv co má kolečko).
Popis znaku:
Stříbrný štít se zelenou patou, z níž vyrůstá červený jelen se zlatou zbrojí /tj.parohy a kopýtky/, držící vztyčenou zlatou berlu závitem k sobě.
Popis praporu:
Bílý list se zeleným dolním lemem o šířce 1/8 šířky praporu, nad nímž ve středu listu vyniká červený jelen se žlutou zbrojí, držící vztyčenou žlutou berlu závitem k sobě. Poměr šířky k délce je 2:3.
Zdůvodnění:
Od roku 1078 patřila v Ústíně tři popluží olomouckému klášteru Hradisko, od poloviny 14.století pak tomuto klášteru náležela celá obec. Tento vztah trval až do zrušení kláštera roku 1784. Dochovaná obecní pečeť ukazuje postavu světce se svatozáří, držícího v jedné ruce berlu, před nímž je štítek s jelenem ve skoku, vyrůstajícím z okraje štítu. Tuto pečetí dal obci hradišťský opat Pavel Václavík, poslední v řadě všech opatů.
