Historie obce Smiřice
Zdejší krajina byla osídlována už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Smiřice vznikly na místě mezi dvěma rameny Labe - nejprve osada s tvrzí, která byla v 15. století přestavěna na zámek. V roce 1659 byla ves Smiřice prohlášena za město.
Přibližně 1 km na západ od Smiřic - v místě dnešního nádraží - byla osada Smiřičky. Po splynutí Smiřic a Smiřiček vznikly dnešní Smiřice.
Skutečný původ názvu města není přesně znám. Existují pověsti, které naznačují možný původ názvu města.
Jedna pověst praví, že byli dva rytíři, kteří se na sebe rozhněvali - ves, u které k hádce došlo, nazvali Hněvčeves. Měli z toho oba hoře a další ves dostala podle toho název: Hořeněves - dnes Hořiněves. Nakonec se oba rytíři smířili a zdejší osadě proto dali jméno Smiřice.
Druhá pověst vysvětluje vznik názvu Smiřic takto: Při pohledu z vyvýšeného místa se jevila ramena Labe jako několik řek - byly zde samé řeky - po staročesku "samé říce" - a z toho už vznikl název Smiřice.
Třetí verze se odvolává na údajnou kroniku rodu Zárubů, podle které měl původ označení Smiřic vzniknout takto: V místech současných Smiřic se měl již roku 839 usadit vladyka jménem Budivoj - bez rodového jména. Ten vedl spor se županem Červeného Hradce právě o zdejší krajinu, protkanou mnoha rameny Labe - mnoha řekami - v tehdejší mluvě se řeka označovala slovem "říce". Právě v uvedeném roce 839 došlo v době vlády knížete Boleslava I. ke smíru o tomto území při řece Labi - byl uzavřen "smír o říce". Budivoj pak byl jmenován jako Budivoj Smír ze Smírřice. Následovala řada dalších Smírů ze Smírřice. Roku 1330 už je uváděn majitel smiřické tvrze jako Svatobor ze Smiřic. Tedy Smírřice se změnily na Smiřice.
Roku 1359 je již uváděno pět bratrů (Myslibor, Mikuláš, Soběslav, Ješek a Břetislav) jako Smiřičtí ze Smiřic. Roku 1361 už je zcela historicky doložena Eliška ze Smiřic.
Můžeme tedy říci, že jméno Smiřic je v podstatě odvozeno od rodu Smírů.
Smiřice byly střediskem poměrně rozsáhlého panství. Zde je přehled jeho majitelů:
do r. 1476 Smiřičtí (Jan a Hynek)
1498 - 1636 Trčkové z Lípy
1636 - 1685 Gallasové
1685 - 1780 Šterberkové
1780 - 1848 císařská koruna
1848 - 1863 změna panství na říšský statek
1863 - 1882 Liebigové
1882 - 1918 nejvyšší císařsko-královský fond rodinný
Již před rokem 1755 si M.Mautner pronajal místnosti zámku a pivovaru a založil závod Malburg a syn. Závod se neustále rozrůstal až na velikost 60 000 m2. Po městě byla vystavěna vlečka, hlavně kvůli problémům s dovozem melasy po silnicích - neustále kapala ze sudů a byly jí plné ulice. Za druhé světové války byl závod zkonfiskován němci a částečně předělán na výrobu výbušnin. Po druhé světové válce se několik firem pokoušelo obnovit tradici, ale všechny pokusy se setkaly s nezdarem. Dnes v prostorech lihovaru sídlí chemička.
