Historie obce Sovětice
Ještě před světovou válkou nacházely se v Sověticích na poli Josefa Haka čp. 10 „u Lískovek" při hlubším orání starodávné střepy. Ty roku 1917 byly uznány hradeckým muzeem za střepy z popelnic z doby hradištní, pocházející ze 6. až 9. století po Kristu. Střepy dokazují, že ve zmíněné době byla v Sověticích lidská obydlí, že již v dávné době byly Sovětice obydleny.
Ve Skalce byla nalezena skupina 10 mohyl, které mají v průměru 5 a 14 m a jsou asi 0,5 až 1 m vysoké. Nasypány jsou ze žluté hlíny. Historické muzeum v Hradci Králové dalo z nich 2. října 1923 dvě prokopat. Byl v nich popel s uhlím smíšený. Též tyto mohyly dokazují, že v těchto místech stávala obydlí lidská.
V roce 1926 byl nalezen v cihelně v Sadové kus kamenného mlýnku s otvorem z doby hradištní. I zde musela stávati v době předhistorické obydlí lidská. Stávaly tedy v místech nynější katastrální obce Sovětice - Sadová v době předhistorické 3 osady.
Opuštěná místa, kde stávaly hrady, nazývají se hradištní nálezy na těch místech a též jim podobné i mimo hradiště pocházejí z poslední doby předhistorické ze 6. až 9. století, pročež doba ta sluje doba hradištní, ale někdy i dobou knížecí, kteří tehdá v Čechách vládli. Dobou hradištní končí v Čechách doba předhistorická a počíná křesťanstvím doba historická.
O vzniku Sovětic
Ves Sovětice se dle starých listin nazývala původně Sobětice. Délkou času se „b" v tom slově otřelo ve „v". Již přípona názvu - ice ukazuje na veliké stáří, tu příponu mají nejstarší osady české. Jméno její odvozuje se od zakladatele Soběty, kterýž tu založil statek a při něm tvrz, a pročež se psával Soběta ze Sobětic. Můj otec, majitel čp. 25, často vypravoval, že se říkalo, že tvrz stávala v těch místech, kde je nyní čp. 27 v našem čísle 25, že byla vinopalna a v čp. 26 nejspíše jeho hospodářské stavení. Nasvědčovalo by tomu, že dle starých pozemkových knih náleželo čp. 27 vrchnímu sádovského panství Karlu Šolcovi, a teprve po jeho smrti r. 1774 prodáno bylo s povolením vrchnosti beze vší roboty na věčné časy. A dále, že smlouvu po prodeji čp. 26 podepsal sám majitel panství Šáfkoč - čp. 27, 26, 25, 28 a hospoda č.4 tvořila as podstatnou část statku Sobětova a uzavírala horní náves. Vzrůstem rodiny Sobětovy a přidělením půdy členům rodiny vznikly asi další statky a později i chalupy na dolní návsi. Ta bezpochyby měla původně tvar obdélníka, na jehož jedné čtvrti umístěno bylo teprv později čp. 20 a 21. Otec říkával, že v Sověticích bývalo za dávna osm statků a ten osmý statek pak byl rozprodán na chalupy.
To jsou ovšem jen dohady dosti odůvodněné a písemných dokladů na to - až na těch osm statků - nikdy jsem nenašel. Ani Sedláček ve svém díle „Hrady, zámky a tvrze české" ani Palackého dějiny, ani Naučné slovníky ani o Sobětovi ani o tvrzi v Sověticích se nezmiňují. Uvádějí rod Sobětů ze Sobětic a ves Sobětice, ale u Klatov.
Písemné zmínky o Sověticích
První písemná zmínka o Sověticích pochází z r. 1409. Téhož času náležely Sovětice k Třebověticům. V Třebověticích stávaly na počátku 15. století dvě tvrze. Za císaře Karla IV. Seděl zde Vyntíř, vladyka, po němž zůstali (r. 1392) synové Hereš a Jan. V ty časy připomíná se Křibek Doubek z Třebovětic (r. 1390 - 1409) drže také nějaké statky v Hořicích a v Hořiněvsi. R. 1409 (nejspíš při závěti) nadal faru Cerekvickou platem v Sověticích, a odtud také úročil do kláštera minoritův (sv. Jakuba menšího) v Hradci nad Labem. Platy ty rozmnožily r. 1412 vdova po Křibkovi Zdénka a Kateřina z Křince (snad dcera její).
Platil tedy Křibek Doubek, majitel tvrze v Třebověticích z nějakého statku v Sověticích nejen na faru Cerekvickou, ale i na minoritský klášter sv. Anny v Hradci. Klášter ten stával v klínu mezi Labem a státní silnicí, vedoucí do Sadové. Vdova po něm a dcera platily pak ještě více.
Ze záznamů p. Josefa Všetečky, sovětického rodáka.
Historie obce Horní Černůtky
Horní černůtky leží na krásné výšině, odkud je rozkošná vyhlídka do celého okolí. Onehdy tu stával dvůr svobodníků, který již r. 1665 k panství Hořickému náležel. Roku 1724 nacházel se v držení téhož dvora Ferdinand Kozina, od něhož jej tohoto roku kolej Jesuitů v Hradci Králové koupila a se statkem Příbramským spojila. Po zrušení řádu jezuitského byl týž dvůr rozprodán a to v r. 1778. Černůtky se dál živily pěstováním polních plodin. V současných Horních Černůtkách se nachází zahrádkářská kolonie.
