Historie obce Stěžery
V písemných historických pramemech se Stěžery připomínají poprvé až roku 1223. Při vylíčení začátků Stěžer je třeba využít archeologické nálezy a analogie vývoje staroslovanské společnosti a zemědělských sídel v době předhistorické a raně historické v oblastech se zachovalými historickými prameny a o rozbor sídlištní situace a jména obce Stěžer.
Je nesporné, že Stěžery jako sídlo slovanského rodu Stěžerů existovaly již dávno před rokem 1229. Katastr Stěžer náleží svou východní částí k oblasti dnes zelinářské a řepařské půdy, která byla před 1500 lety v době příchodu Slovanů do Čech a do dnešního Hradecka travnatou, bezlesou stepí. Tato step byla malou obměnou velké středočeské lesostepi prostírající se daleko kolem hory Říp, kde později vznikl kmen Čechů. Rozkládala se na západ od Labe až k Jaroměři, na sever byla ohraničena lesnatými návršími na úrovni Hořiněvsi, na západě pásem lesů dodnes oddělujícím Hradecko od Nechanic a Bydžovska a na jihu lesy a bažinami v úrovni dnešních Opatovic a Osic.
Zvláštní rok 1989 a Stěžery
Největší událostí roku 1989 bylo otevření stěžerského „Prioru". Po dlouhých debatách v Národní frontě a Jednotě v Novém Bydžově bylo na MNV (Místním národním výboru) odsouhlaseno neopravovat malé prodejny potravin, masa, mlékárnu a papírnictví, ale postavit veliké „Nákupní středisko". V roce 1987 začala stavba a předseda MNV Svatopluk Kněžour nevěděl kam skočit, materiál se sháněl obtížně a ještě horší byla pracovní síla. Vedoucí stavby Luděk Červinka se rád spolehl na veselého mistra Františka Virta, který byl duší stavby. Nejhorší, že se pracovalo většinou brigádně v akci „Z"(zvelebení), kdy byli občané přesvědčováni, aby přišli zdarma pracovat o sobotách a nedělích. Každý měl doma své práce dost a ve všední dny po práci ještě druhá směna? Bylo vše složité. Kolem mistra Virta se vytvořila parta důchodců, která zachraňovala stavbu. Na pomoc se přesvědčovali Požárníci, Sokolové, Svazarmovci, mládež z SSM i Svaz žen. Lidi nadávali občas chodili na brigády, až se opravdu dílo podařilo. Krásné jaro a rozkvetlý duben urychlil dostavbu, a tak 28. dubna ženy hrabaly a zametaly kolem Nákupního střediska a připravovaly vše na slavnostní ráno. Ráno bylo šokující. 15 cm nového sněhu rozlámalo kvetoucí rybízy a stále chumelilo. To však neodradilo naši dechovku „Stěžerandu", která nastoupila pod Švehlovu lípu a hrála veselé písničky, než se na ně ulomila větev. Pak předseda MNV Svatopluk Kněžour všem poděkoval, přestřihl pásku a koupěchtivý dav roznesl bláto po novém obchodě.
To ale nebylo vše. Zároveň se přes obec ještě dělala nová vozovka, vyvážely kostky, opravovaly kanály a pokládal asfalt.
Od Zámku se kopal vodovod s přípojkami až k paní Vlaďce Smolové. V Mateřské škole se opravovala kotelna a mistr Virt ještě stihl nastavit komín.
Čestná uznání za aktivitu od ONV dostali předseda Sv. Kněžour, předseda občanského výboru MuDr. Široký a Jana Němečková.
Mateřská škola pod vedením ředitelky Zdeny Moravové měla 46 dětí a s učitelkami Salabovou, Loudovou a Jeřábkovou zahájily nácvik Spartakiády. Kuchyň vedla paní Pešková, vařila paní Vítová a Beníčková. Školnicí byla paní Barnetová, uklízela paní Chmelová.
Základní školu za řízení Jaroslava Bendy navštěvbovalo 101 dětí. Paní učitelky Němečková a Tušicová podle nařízení neznámkovaly děti v první třídě a ještě v druhé třídě se slovně hodnotilo.
Socialistický svaz mládeže vedla Lenka Kučerová s velkou partou mladých, kteří se dali do oprav klubovny, uspořádali velikonoční turnaj ve stolním tenisu, jezdili lyžovat na umělou hmotu na Nový Hradec a hlavně zavedli nové pojetí „Kácení májů", kdy mladík dívku přenesl ve vratech přes položenou májku a před domem si zatančili. Po listopadu SSM zaniklo, mládež přestala být kontrolována KSČ a nazvali se „Svaz mladých". Pak ještě o klubovnu oprávněně požádal Junák, který ji pod vedením Jaroslava Jeřábka v roce 1968 stavěl. Tak zanikl mládežnický spolek ve Stěžerách.
TJ Sokol vedl předseda Josef Kříž a v tělocvičně cvičila starší děvčata pod vedením Míly Kučerové. Až 30 žen cvičilo na hudbu kondiční gymnastiku s Lenkou Kučerovou. Přes zimu vedl Ing. L. Tomášek mužskou odbíjenou. Osamostatnil se oddíl košíkové, kdy 45 děvčat vedla paní Ježková a Otavová. Turistický odbor vedl Roman Dvořák, kdy jezdili na kolech, lodích i pěšky a pořádali turistický tábor. Lyžařský oddíl pod vedením Radoše Rykla vedl tradiční lyžařskou školu pro 40 dětí a staral se o sokolské chaty v Obřím dole.
V oddílu kopané se staral pan L. Balcar o 21 starších žáků, organizoval turnaj Josefa Preislera a ještě velký červnový turnaj rodin v odbíjené. Fotbalové elévy vedli pánové Ježek, Bureš a Šanc. Oddíl mužů měl mnoho přestupků a dorost pro obdobné nedostatky byl rozpuštěn. Plot hřiště se rozpadá, skok daleký je zničen, hrací plocha je slušná. Bohužel mnoho rodičů nepodporovalo sportování svých dětí.
Toto je nástin života v naší obci roku 1989, kdy politický otřes ve Stěžerách nebyl znát, činnost MNV běžela v zajetých kolejích, svobodné volby se teprve připravovaly, a tak i vánoce byly teplé + 12°C.
