Historie obce Syrovátka
Název Syrovátka je odvozen nejspíše od příjmení některého původního usedlíka. Samo jméno Syrovátka znamená vedlejší produkt při výrobě sýra. Během doby byly zaznamenány drobné odlišnosti při psaní jména obce. Od polsky vypadajícího Sirowatka přes německé Molken až po dnešní název.
První písemná zmínka o obci je z roku 1339, kdy pan Vaněk ze Ždánic prodal obec Ždánice benediktinskému klášteru v Opatovicích nad Labem. V kupní smlouvě se vyskytuje zmínka o jistém panu Svechovi ze Syrovátky.
Historie obce od první zmínky do roku 1945
1339 první písemná zmínka o obci Syrovátka
1399 zmínka o deskách dvorských, které uvádějí jistého Jana Tluksu z Čistěvsi a ze Syrovátky
poč. 15. stol. Syrovátku získává rytířský rod Dobřenských z Dobřenic
kolem r. 1482 Syrovátka připadla jako dědictví po zemřelé Kateřině z Onšova králi Vladislavu Jagellonskému, který ji předal Janovi z Onšova. Tím došlo k rozdělení Syrovátky na dvě části. První vlastnil Jan V. a Petr II., druhou Burjan Stranovský ze Sovojovic
2. pol. 16. stol. obě části sjednotil Jan VIII. Dobřenský
1593 umírá Jan VIII. a Syrovátka připadá jeho třem dcerám
1604 Syrovátka byla odkoupena Janem Kryštofem z Valdštejna
20. léta 17. stol. obec získává Dorota Stašová ze Zábědovic
1629 Syrovátku koupil císařský komoří Jan Jakub de Vaggi z Vipachu
1651 byl sepsán Soupis obyvatelstva podle víry
1653 - 1655 vypracována Berní rula
1701 obec koupil Perchtold z Valdštejna a na Bělohradě
1730 obec koupena rytířem Emanuelem Jestříbským z Rýzmburka
pol. 18. stol. písemný doklad v Tereziánském katastru českém
1770 všechny domy očíslovány
1771 drahota a nedostatek potravin
1772 dobytčí mor
1776 obec koupil Václav Jan Klanner z Engelshofenu
1800 obec koupil rytíř Michal Boleslavský z Rittersteina
1835 vydáno dílo J. G. Sommera "Das Koenigreich Boehmen, statistisch-topographisch dargestellt", ve kterém je popsán stav statku Syrovátka
1836 vyhořel vrchnostenský dvůr
1839 dědicem se stal Leopold Boleslavský
1846 podruhé vyhořel vrchnostenský dvůr
1848 - 1850 na místě vrchnostenského dvora postavil Michal Václav Dobřenský z Dobřenic cukrovar
1861 obec koupili manželé Krausovi z Pardubic
1862 obec koupil Karel Daniel Weinrich
1866 proběhla bitva na Chlumu
1873 výstavba železniční tratě Praha - Hradec Králové
1896 zřízeny dvě pouliční lampy
1907 postavena silnice z Dobřenic k nádraží
1920 elektrifikace
1936 dokončena silnice do Trávníka
1935 - 1938 působení civilní protiletadlové obrany
1938 všeobecná mobilizace
1940 zabavena pamětní kniha
až do roku 1945 dvojjazyčný