Historie obce Sloup v Čechách
První historická zmínka pochází z roku 1318. Již v roce 1327 zde byl farní úřad, kostel a berkovský zámečekcelnice na staré obchodní cestě z Prahy do Žitavy. V roce 1412 byly ve Sloupu 2 mlýny. Za husitských válek byl držitelem sloupského panství loupeživý rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna pověstný svými loupeživými nájezdy a pleněním, hlavně proti měšťanům a kupcům Lužických šesti měst.
Roku 1595 staví blízko hradu Adam Berka z Dubé nový panský dům - Berkovský zámek. Již v roce 1630 má Sloup 40 domů. Největšího rozkvětu v historii obce dosáhl Sloup po roce 1726 za hraběte Josefa Jana Maxmiliána Kinského, který proměnil sloupské panství v nejvýznamnější centrum průmyslové a řemeslné výroby v Čechách. Při prvním sčítání lidu roku 1768 měl Sloup 629 obyvatel, což odpovídá i dnešnímu stavu. Ve druhé polovině 19. století se zde provozovala parní cihelna, panská pila, 2 mlýny, barvírna příze a tkanin, zrcadlárna, malování skla a porcelánu, zlatotepectví, výroba rámů a řezbářství a další řemesla.
Od roku 1870 je Sloup oblíbeným rekreačním letoviskem s četnými rekreačními objekty. Prvními letními hosty byly pražské rodiny a návštěvníci z Lužice a Saska. Vzniká zde Horský a zkrášlovací spolek, Tělocvičný spolek a Divadelní spolek.
Na počátku dvacátých let měl Sloup 1.200 obyvatel. Po skončení druhé světové války s vysídlením Němců a příchodem nových obyvatel došlo k oživení zakládáním nejrůznějších spolků, který vyvrcholil roku 1981 přičleněním obce k Novému Boru. Až v roce 1990 došlo k obnovení samostatné obce. V roce 1995 byla obec vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Až v posledních letech se daří vracet obci jméno vyhlášeného letoviska.
