Historie obce Újezdec
Název obce je odvozen od obecného jména újezd, přívlastek U Osvětiman je neoficiální. Újezdec leží mezi Syrovínem a Medlovicemi, na hranici s okresem Hodonín. Jádro obce je návesního typu, plužina je traťová. Náves tvoří prostor kolem velké zmoly, jíž protéká potok od Ořechova. První písemný doklad o obci je z první poloviny 15. století, kdy ji na několik generací získal rod Jana Kužele z Žeravic. V roce 1595 koupil Újezdec Jiří Zikmund Prakšický ze Zástřizl a na Buchlově. Tím se obec dostala k buchlovskému panství.
Kopce Chvísty a Medlovský chránily Újezdec od severu. Malá rozloha pozemků a výhodné podnebí si přímo vynutily, aby se stal vinohradnickou obcí. Vinicemi a vínem byl Újezdec proslulý již v 16. století. Třicetiletá válka na nich způsobila velkou pohromu. Vinařství v obci však brzy znovu vzkvétalo a umožňovalo slušnou existenci i domkařům. Obyvatelé Újezdce se věnovali také obilnářství, dobytka bylo nemnoho. Velké užitky z vinic se odrazily i na vzhledu obce, už v roce 1667 se uváděla v obci radnice a dva masné krámy. Roku 1720 náleželo obci právo šenkovat svá vína – tehdy tu byly i tři panské sklepy. Obec po staletí zůstávala čistě zemědělskou osadou – v roce 1880 se připomínají jen 2 obuvníci s pěti dělníky. V roce 1901 byla vybudována nákladná silnice ze Syrovína. V té době také byla obec spojena silnicemi s Osvětimany a Hostějovem.
Za první světové války padlo 17 občanů Újezdce, za nacistické okupace někteří místní lidé pomáhali partyzánům, skrývajícím se ve zdejších lesích. Újezdec byl osvobozen 26. dubna 1945 rumunskými vojáky.
