Historie obce Konojedy
Prví historicky doložená zmínka o vsi pochází z roku 1352, kdy tady stával dřevěný kostel svatého Václava s farou a farní školou. Dle dochovaných písemností víme, že v této době zde stál i zbytek čtyřboké věže zaniklého hradu.
V roce 1416 byly Konojedy pouhým statkem s tvrzí. Pánem zdejší tvrze byl jistý Kuneš z Konojed, jenž vlastnil také hrad Zlenice nad Sázavou. Od roku 1420 převzal tvrz jeho syn panoš Jan z Kozojed, sezením na Zlenici. Zemřel však bez potomků, a tak veškerý majetek přešel do držení Janovy sestry Běty z Konojed, která byla provdána za Ctibora z Ploskova.
Zajímavostí je, že roku 1459 nocoval v konojedské krčmě, nynější dům čísla popisného 28, král Jiří z Poděbrad při tažení z Prahy na Moravu proti Matyáši Korvínovi. S noclehem byl král natolik spokojen, že nadal krčmu zvláštním právem královským na věčné časy, o čemž existuje zmínka o výsadních právech v královských registrech a registru panství Černokosteleckého z roku 1526.
Roku 1530 vyhořel po zásahu bleskem dřevěný kostel. Na jeho místě vznikl nový zděný. Do roku 1435 byl katolický, poté patřil utrakvistům, později husitům, až do roku 1623. Tohoto roku totiž odešel poslední husitský kněz Václav Karion, jehož proslulé kázání nad rakví Albrechta Smiřického vyšlo tehdy dokonce tiskem. Do roku 1600 patřil ke Konojedské farnosti také Kostelec nad Černými lesy a od roku 1652, kdy bylo započato s psaním matrik, byl kostel opět katolický.
V roce 1765 dala kněžna Marie Terezie Savojská, majitelka Černokosteleckého panství, starý kostel zbořit a na jeho místě postavit nový. Stavba barokního svatostánku s věží byla započata roku 1766 a dokončena o jedenáct let později. Kostel byl vysvěcen 10. ledna 1778 černokolsteleckým děkanem Františkem Boskovským.
