Současnost obce Klobouky u Brna
Klobouky u Brna leží v malebném údolí, které je utvářeno jihozápadními výběžky Ždánského lesa, asi v polovině cesty mezi Brnem a Hodonínem. Od roku 1964 mají statut města a mají svůj prapor i městský znak, které mohou užívat od roku 1996.
Kromě základní a mateřské školy je zde základní umělecká škola, jejíž žáci slaví úspěchy v celostátních i mezinárodních soutěžích a dvě střední školy, jejichž zřizovatelem je Město Klobouky u Brna - gymnázium a střední odborná škola s možností internátního ubytování studentů. Od roku 2000 neodmyslitelně patří ke Kloboukám středisko Diakonie ČCE Betlém - domov pro těžce tělesně postižené lidi.
K vybavenosti města patří zdravotní středisko, pošta, knihovna, spořitelna a pojišťovna, lékárna a dům s pečovatelskou službou, dvě benzínové stanice, dostatečné množství obchodů, restaurace, motel Podkova a vinárna s pizzerií. Informovanost občanů zajišťuje městská kabelová televize a městský občasník Větrný mlýn. V roce 1998 - u příležitosti 700. výročí povýšení Klobouk na městečko- vydalo město obsáhlou publikaci Klobouky u Brna - město, dějiny, krajina a lidé.
V nádvoří bývalého zámku, nynější radnice se nachází bohaté městské vlastivědné muzeum, které vzniklo z iniciativy několika nadšenců v roce 1907. Ve svých sbírkách uchovává rozsáhlé archeologické nálezy, vzácnou keramiku, výšivky a unikátní obrazy malované na skle. Vzácné exponáty bývají často zapůjčovány na oblastní, krajské i celostátní výstavy. Celá expozice je obrazem života lidí v minulosti na venkově.
V Kloboukách se stále udržuje tradice pořádání hodů, obnovila se tradice pořádání jarních a podzimních jarmarků a zavedla se nová tradice - Klobouky se staly místem setkávání dětských folklorních souborů, které se sem sjíždí na Dětské folklorní slavnosti každý druhý rok.
Hody se až do roku 2000 slavily na podzimní svátek sv. Václava, od roku 2001 se termín přesunul na začátek srpna- svátek sv. Vavřince, jemuž je zasvěcen kloboucký katolický kostel. Je to jeden z nejvýznamnějších svátků v roce, dny odpočinku, veselí, dobrého jídla a pití a samozřejmě především přehlídka krásného klobouckého kroje, jak se jej podařilo až do současnosti mezi lidmi uchovat.
