Okolí a příroda Dolní Podluží
Obec se nachází v údolí potoka Lužnička, poblíž středu obce se se do ní vlévá Lesenský potok. Centrum obce se nachází v nadmořské výšce 370 metrů. Na hranici katastru obce s Libereckým krajem se nachází nejvyšší hora okresu Děčín Pěnkavčí vrch o nadmořské výšce 792 metrů, dále na na katastru obce nachází desátý nejvyšší vrchol Lužických hor, Weberberg o nadmořské výšce 702 metrů. Na vodní plochy je obec chudá, nachází se zde jen Lesenská přehrada a koupaliště poblíž středu obce. Na území obce se nachází evropsky významná lokalita Natura 2000 Lužickohorské bučiny. Dále se na území obce nachází dvě první zóny Chráněné krajinné oblasti Lužické hory. Na jihu území obce se nachází 1. zóna na lesním půdním fondu Kozí hřbet o rozloze 227,98 ha s kvalitními porosty buku lesního, jilmu, javoru a jasanu ztepilého, je zde bohatě vyvinuté bylinné patro a celé území slouží jako významné prameniště a nachází se zde pozůstatky po starých důlních dílech.Další první zónou je Pěnkavčí vrch o rozloze 78,02 ha, spolu se stabilními původními bukovými porosty se zde nachází značně poškozené rozpadající se smrkové porosty, které jsou postupně nahrazovány porosty s přirozenou druhovou skladbou a lokalita je významným prameništěm vod.
V Kostelním lese na sever od Dolního Podluží se nachází lesní společenství ve svahových prameništních polohách s bohatým bylinným podrostem, vyskytuje se zde kyčelnice devítilistá a cibulkonosná, lýkovec jedovatý, kokořík přeslenitý, strdivka jednokvětná, rozrazil horský, ječmenka evropská, vraní oko čtyřlisté. Významný je dále výskyt česneku medvědího, áron plamatého a prstnatce Fuschova. V lesíku „Bräuers Büschel" se zachoval fragment cenných vstavačových luk s výskytem vzácné orchideje vstavače mužského.
Opuštěný lom na Čertově pláni
Z geologického hlediska se na území obce vyskytují dvě základní geologické jednotky, lužický pluton a česká křídová pánev, které od sebe odděluje lužický zlom. Na území obce se nachází terciérní sedimenty v okolí Světlin. V souvrství tufitů, ale i písčitých a jílových sedimentů se vyskytují uhelné polohy, které byly dobývány především v 19. století. Stopy po dobývání uhlí se v terénu již nevyskytují. První zprávy o těžbě uhlí jsou již roku 1656, další je z roku 1784. Poslední jsou z konce 19. století, z let 1891 až 1894. Předmětem těžby se staly slojky třetihorního lignitického uhlí. Podle novějších výzkumů bylo pocházelo z období středního miocénu. Uhlí se vyskytovalo pod čedičem a jílovitými čedičovými tufy. Na území obce se minulosti vyskytovaly pískovcové lomy pod Čertovou plání jihovýchodně od Lesného. Čedič se těžil pouze v malém rozsahu, opuštěné lomy jsou na sever od Dolního Podluží v Světlinách a pod Pětikostelním kamenem.
Dolní Podluží klimaticky leží v mírně teplé oblasti, nejvyšší polohy území obce leží v chladné oblasti. Obec má roční teplotní průměr 7 °C, nejvyšší polohy 5 °C. Vítr vane převážně západním směrem. Roční úhrn srážek se pohybuje dle polohy od 700 do 1000 mm.