Památky a zajímavosti Lukov
Dominantou obce je kostel svatého Jiljí. Drobné památky jsou Boží muka u silnice do Hostěradic a Socha svatého Floriána. Nedaleko obce se nachází zřícenina hradu Nový Hrádek.
Fara se připomíná již r. 1284 jako patronátní kláštera Louckého u Znojma, ale časem zanikla, neboť r. 1358 je o ní poslední zmínka. Připomíná se sice znovu r. 1539, ale byla bez kněze, r. 1657 se ve visitační zprávě děkanské píše, že Lukov byl přifařen do Štítar. Roku 1703 byl ustanoven v Lukově František Zelnice lokálním kaplanem, po němž ve stejné hodnosti následovali jiní, kteří spravovali farnost lukovskou až do r. 1785, kdy byla zřízena samostatná místní kurácie, která je r. 1859 povýšena na faru. Roku 1829 a 1884 se podnikaly důkladné opravy. Do r. 1825 býval lukovský hřbitov kolem kostela uprostřed osady, nyní je za obcí. Patronát náležel v letech 1284 - 1358 Louckému klášteru, roku 1539 vranovskému velkostatku. Roku 1609 byl darován biskupství olomouckému, ale časem přešel na majitele vranovského velkostatku.
V samém srdci Národního parku Podyjí se nachází na břehu řeky Nový Hrádek. Rozsáhlá zřícenina, která přesahuje rozlohu 8 000 m2 se rozkládá na nejužším místě vybíhajícího ostrohu, téměř ze všech stran obklopeného řekou Dyjí, tvořící zde státní hranici s Rakouskem. Území kdysi patřilo Lukovu. V roce 1358 je výměnou za jinou vesnici s Louckým klášterem, držitelem poddanské obce Lukov, získal moravský markrabí Jan Jindřich, bratr krále Karla IV., a nechal zde vystavět lovecký hrádek. Po jeho smrti se v držení hrádku vystřídali představitelé různých rakouských, polských a českých šlechtických rodů (Einzingerové, Krajířové, Althanové, Stádničtí a další). Koncem 16. století se stal součástí vranovského panství. V roce 1645 byl dobyt, částečně pobořen Švédy a od té doby postupně chátral. V 19. soletí sloužil šlechtickým majitelům jako lovecké sídlo.
Je zajímavé, že po 1. světové válce Nový Hrádek užíval Klub českých turistů. V roce 1926 na své náklady opravil střechu a stropy novější, zachovalejší části. V pravém křídle byl byt pro hajného a ten zde prodával občerstvení. K přespání se nabízela turistická noclehárna ve věži. Celý areál přístupný do roku 1950, potom pohltilo pohraniční pásmo, a tak až do roku 1989 byl veřejnosti zcela nepřístupný.
Areál zříceniny sestává ze dvou nádvoří, hradního příkopu a dvou hradů. Do hradu se vchází po kamenném mostě nad velkým příkopem. Pomocí úzkých můstků a průchodů se dá vystoupit na vrchol polozřícené hradební věže a odtud vyhlédnout do moře zeleně. Jako by vedle sebe mezi skalními ostrohy plynuly tři řeky, vypadají fantastické zákruty Dyje kolem ostrohu zvaného Umlauf (Obrátka). Jen porovnáním skutečnosti s mapou se pozná, který z ostrohů patří Rakousku a který nám.
Prohlídka trvá necelou hodinu. Otevřeno je od května do srpna denně od 10 do 18 hodin, v září jen soboty a neděle.
