Historie obce Vimperk
Horské městečko na březích Volyňky. V historických pramenech je poprvé zmiňovaný vimperský hrad v roce 1264. V roce 1423 Vimperk vypálili husité a v roce 1479 jej král Vladislav Jagellonský povýšil na město. V té době dostalo město právo opevnění. Do 20. století se z něj zachovalo pět kulatých bašt a čtyřhranná věž. Hrabě Mansfeld v roce 1619 město ušetřil, z velké části však bylo zničeno požárem v r. 1685. Další velké požáry poznamenaly Vimperk v letech 1861 a 1904, kdy shořelo téměř celé náměstí.U východní strany náměstí stojí gotický kostel Navštívení P. Marie. Vznikl snad v druhé polovině 14. století, i když některé stavební prvky naznačují větší stáří. Asymetrické dvojlodí bylo sklenuto v roce 1500 pozdně gotickou klenbou. Ve stejné době byla na severní straně větší lodi připojena kaple sv. Anny. Nedaleko od štíhlé kostelní věže, která stojí v jihozápadního nároží stavby, byla kolem roku 1500 postavena jako samostatná robustnější věž městské zvonice. Roku 1866 musela být po požáru opravena. Znovu obnovena byla roku 1909, kdy však zanikly některé její starší prvky. Na náměstí jsou dvě kašny z 18. století, gotická Černá věž [snad původní zvonice] a pozdně gotická zbrojnice.Další z vimperských svatyní, hřbitovní kostel sv. Bartoloměje, je starší. Založen byl již ve 13. století v přechodném románsko-gotickém stylu. Svědčí o tom zejména některé stavební prvky presbytáře - dosud těžká křížová klenba presbytáře, silný vítězný oblouk s románskými patkami a úzká okna. Loď byla v 17. století zvýšena a plochý dřevěný strop nahrazen klenbou.Na východ odtud stojí nevelká kaple Čtrnácti pomocníků. Založena byla roku 1708 huťmistrem Michalem Müllerem. Naproti starému hřbitovu stojí kamenný sloup sv. Anny Samotřetí z 2. pol. 16. století.Ve městě byla v letech 1484-1487 založena Janem Alakravem jedna z prvních tiskáren v Čechách. Z ní patrně procházejí dřevěné litery nalezené na přelomu 19. a 20. století při stavbě domu č. 103. Ve 14. století byly ve Vimperku založeny první sklárny. Před rokem 1552 jich pracovalo ve Vimperku nejméně šest, neboť v tomto roce jsou tři uváděny jako pusté a tři v provozu. Zajímavostí je, že v roce 1554 zakázal majitel panství Vilém z Rožmberka vyrábět pateříky a poručil výrobu okenního skla, aby povznesl sklářskou výrobu. Nejdéle se na trhu udržela vimperská sklárna Adolf, spravovaná rodem Kraliků. Po první světové válce se majitelem stala karlovarská firma Ludwig Moser a synové, která ji provozovala do třicátých let minulého století. Po druhé světové válce sloužila bývalá sklárna jako brusírna výrobků z olovnatého křišťálu. V roce 1879 zde na místě bývalého mlýna postavili společníci František Mayer a Florián Fürst sirkárnu. Na konci 19. století měla sirkárna kolem stovky zaměstnanců. Po smrti podnikatele Fürsta v roce 1903 sirkárna rychle zanikla a v jejím komplex převzal v padesátých letech minulého století národní podnik Jitona, který zavedl výrobu nábytku.Hlavní městskou dominantu tvoří renesanční zámek, později barokně upravený, ve kterém je dnes městské muzeum. Původní zámek byl zničen za stavovského povstání Mansfeldem. Znovu jej nechal vystavět Jáchym Novohradský z Kolovrat a dalších větších změn doznal v letech 1728-1734 za Adama Františka ze Schwarzenberka. Roku 1857 zámek částečně vyhořel po úderu blesku a musel být znovu upraven. Ve Vimperku sídlí Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.Na vimperském náměstí Svobody začínají dva okruhy (4 a 6 km), které seznámí turisty s památkami města a jeho okolí. K vidění jsou zbytky městských hradeb, roubené domy z 18. století a zámek s muzeem.V místech Dolní brány začíná Vimperská větev Zlaté stezky. Vede přes Korkusovu Huť a Kubovu Huť na Strážný a pokračuje do bavorského Phillipsreuthu, kde navazuje německá naučná stezka. Klášterec (městská část Vimperka) - obec u Vimperka, poprvé zmiňovaná v roce 1359. K roku 1547 se váže zmínka o huti. Žádný klášter zde není doložen, jméno se snad vztahovalo k nějaké poustevně. V roce 1910 zde v 31 domech žilo 237 obyvatel, všichni se hlásili k německému jazyku. Korkusova Huť (městská část Vimperka) - obec u Vimperka (lidově zvaná také Wenzelheislhütte), poprvé uváděná v roce 1606, dnes součást Vimperka. V roce 1625 je zmiňována jako Hutt Jana Khorgusa a jméno po majiteli sklárny ze 17. století si již ves podržela. V roce 1788 byla v obci vystavěna dřevěná kaple Nejsv. Trojice a o 13 let později prostá stavba kostela Nalezení sv. Kříže, do něhož byl přenesen starší oltář ze zrušeného kostela v Českých Budějovicích. V roce 1910 zde stálo 11 domů, ve kterých bydlelo 71 obyvatel. Obec tehdy byla čistě německá. Lipka (městská část Vimperka) - horská osada v sedle pod Šeravou (1061), vrchem mezi Lipkou a Kubovou Hutí, poprvé zmiňována v roce 1531. Německé jméno označuje místo osvobozené od nějakých povinností, například dávek apod. Obec byla téměř zcela německá - z 205 obyvatel v roce 1910 se k českému jazyku hlásili dva lidé. Stálo zde tehdy 25 domů. Poblíž leží Světlohorská nádrž, vybudovaná pro plavení dřeva v 19. století. Na jižní straně Světlé hory je Vlčí kámen, postavený na místě, kde byl 2. prosince 1874 zastřelen poslední šumavský vlk. V Michlově Huťi (městská část Vimperka) pracovala již v polovině 16. století skelná huť. V letech 1672-1724 patřila sklářskému mistrovi Michlovi Millerovi (1683 objevil technologii křídového skla - křišťálu, před rokem 1700 je doložena i výroba rubínového skla) a jeho potomkům. Nedaleko vsi stojí u skupiny stromů nově opravená obdélná kaple s barokním štítem. Německý název pochází z výrazu (am) hellen Bache, tedy ves nad světlým potokem. V roce 1910 zde stálo 24 domů a žilo 225 lidí, až na 10 Čechů to byli Němci. Solná Lhota (městská část Vimperka) je jako obec u Vimperka poprvé zmiňována již v roce 1359.
