Památky a zajímavosti Vimperk
Ve městě Vimperk se z historických památek a turistických zajímavostí nachází zámek, gotický kostel, svérázné svažité náměstí s městskou věží a zachovalé části městských hradeb a spousta dalších objektů. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Zámek
Vimperský zámek vznikl na původním gotickém hradu založeném údajně před rokem 1263 Purkartem z Janovic, který se právě v roce 1263 poprvé uvádí s přídomkem z Vimperka (de Winterberk). Hrad vstanul nad již dříve vzniklým městečkem. Hrad sloužil převážně k ochraně odbočky Zlaté stezky z německého Pasova do českého vnitrozemí a jako centrum rozlehlého panství.
V 17. století byl hrad renesančně přestavěn a dochovaná podoba pochází z novorenesančních úprav ve 2. polovině 19. století. Dne 20. července 1857 zapálil blesk vimperský zámek, kde vyhořelo divadlo, kaple a druhé poschodí proti městu. Po rekonstrukci a opravách dostal zámek nynější podobu. Po roce 1948 byl zámek zestátněn. Své sídlo zde měly Jihočeské státní lesy a po revoluci připadl městu. Dnes zámek spravuje národní památkový ústav.
Hlavní vimperský kostel Navštívení Panny Marie v dolní části náměstí je původně raně gotickou stavbou, přestavěnou po polovině 14. století. Cenná vnitřní výzdoba pochází částečně z 15. století. Zajímavostí je relikviář sv. Innocence s ostatky jedince pravděpodobně ještě starověkého původu. Vedle kostela stojí pozdně gotická městská zvonice s gotickým portálem a sgrafity z doby kolem roku 1500, přestavěná v roce 1909.
Hřbitovní kostel sv. Bartoloměje byl založen na sklonku 13. století a později pseudogoticky upraven. V jeho interiéru jsou cenné pozdně středověké nástěnné malby a náhrobky z 15. až 17. století. Vedle kostela se nalézá barokní kaple Čtrnácti pomocníků, založená roku 1708 sklářským huťmistrem Michalem Müllerem. Ve svahu pod starým hřbitovem stojí za povšimnutí kamenný sloupek se sousoším sv. Anny Samotřetí z poloviny 16. století.
Z pozdně gotického městského opevnění z doby kolem roku 1479 se dochovala značná část hradeb s baštami nad řekou Volyňkou a pod zámkem. Věžovitá Černá brána pod zámkem propojovala městské a tehdy hradní opevnění.
Z dochovaných starých měšťanských domů je významný dům čp. 61 U jelena s plastikou jelena, který pochází ze 16. století. Fasáda domu je klasicistní, na průčelí se dochovaly zbytky rokokových maleb a malebnost mu propůjčuje arkýř na krakorcích. Velkou část starých domů, především na náměstí, zničil velký požár města v roce 1904, jedna z nejzhoubnějších živelných katastrof, které kdy město postihly. Za oběť ohni tehdy padlo 48 domů a 5 lidských životů.
Srubové domy čp. 16 a 18 jsou typickou ukázkou šumavské lidové architektury. Rekonstruovány byly ve 20. století.
Na sever od vimperského zámku stojí na nevýrazné vyvýšenině samostatné opevnění, jakýsi zmenšený hrad nebo hrádek. Říká se mu Haselburg a jedná se o předsunutou dělostřeleckou baštu; náhorní planina v těch místech totiž převyšovala hrad a mohla se stát ideální pozicí pro děla případného obléhatele. Vznikla kolem roku 1479, kdy byla propojena opevnění hradu a města a kdy se komplexně řešila obrana Vimperka jako celku.
Bašta byla původně obehnána vyzděným příkopem a opevněna dvojími hradbami. Protáhlý podkovovitý objekt má masivní obvodovou hradbu, na nejohroženější obloukovité straně ještě zesílenou. Do této hradby je na vstupní straně vestavěna mohutná okrouhlá věž s křížově sklenutým interiérem.
Dnes je Haselburg, poetická středověká stavba obklopená malebnou skupinou domků, v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupná.
Rozhledna na Mařském vrchu (907 m) byla jako součást kaple postavena v roce 1936. S myšlenkou zbudování kaple sv. Václava s vyhlídkovou věží přišel v roce 1935 archivář a farář František Teplý z Malenic. Slavnostní otevření, jehož součástí bylo i vysvěcení kaple, se konalo 24. května 1936. Později byla nedaleko od věže postavena i restaurace. Ta však po válce zmizela a její místo zaujal televizní vysílač Českých radiokomunikací.
Výhled z rozhledny na Mařském vrchu je kvůli vzrostlým stromům výrazně omezen, a to ze tří světových stran. Možný je pouze směrem na sever přes blízké kamenné pole. Po 83 schodech se dostanete na vyhlídkový ochoz ve výšce 8 m. Celková výška věže činí cca 12 m. Věž je volně přístupná.
