Památky a zajímavosti Bystřice pod Lopeníkem
Kapličky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Anny se nachází na nejvyšším místě lesa zvaného Kopce. Postaveny byly v polovině 18. století Janem Dielcem, občanem bystřickým. Jeskyně u cesty se nedochovala, protože musela ustoupit těžbě kamene. Kaplička sv. Anny sloužila během nacistické okupace členu parašutistické skupiny BIOSCOP Josefu Bublíkovi jako tzv. mrtvá schránka.
Z drobné architektury stojí za pozornost boží muka, kříže, zvonice a památník padlých.
Zajímavost: Dvůr Ordějov stál na bánovském katastru asi kilometr jižně od silnice Bánov - Bystřice pod Lopeníkem, v údolí potoka Bystřičky na trati Skalky. Původně se v těchto místech rozprostíralo hradisko s mohutnými valy. Později tu pravděpodobně existovala vesnice, za jejíž pozůstatek se pokládá právě dvůr Ordějov a ordějovský mlýn, prvně připomínaný r. 1513. V písemných pramenech však vesnice uváděna není, stávala údajně asi na pravém břehu Bystřičky v místech, kde byla v letech 1969-1971 vybudována vodní nádrž v trati Spláv. Dvůr Ordějov patřil katastrálně k obci Bánov a jeho výměra činila 114 ha. V době socialistického hospodaření ve dvoře působilo JZD Bystřice pod Lopeníkem a později sloučené JZD Bánov (obce Bánov, Bystřice pod Lopeníkem, Suchá Loz). Spojením družstev význam Ordějova poklesl, sloužil převážně jako sklady, provoz zde byl minimální. Dvůr postupně chátral, protože nebyl udržován. Původně měl Ordějov dvě nádvoří a obdélníkový půdorys 120 x 65 metrů. Hlavní přístup byl ze silnice od Skalek na první nádvoří, kde se na západní straně nacházely stáje pro dobytek. Střední trakt tvořily obytné budovy, oddělené průjezdem od kovárny. Na druhém nádvoří byly sklady obilí, slámy, sena a v severovýchodní části byty pro deputátníky. Výjezdy ze dvora byly umístěny v jižní a východní části dvora. Budovy spojovaly kamenné obvodové zdi, brány byly jednoduché, jejich pilíře čtvercového tvaru se stanovými stříškami, krytými pálenými taškami, pouze východní brána byla vysoká a klenutá. Nádvoří pokrývala kamenná ,,kočičí“ dlažba. Definitivní konec dvora je spojen s vybudováním vodní nádrže Ordějov. Jeho zánik je nutno připsat nedodržování vodohospodářského režimu v ochranném prostoru, který byl stanoven po výstavbě. V důsledku špatného hospodaření a nerespektování režimu přečerpání vody z chráněného prostoru došlo k protržení hráze a zatopení celého objektu. Vzhledem k havarijnímu stavu byl dvůr v roce 1986 zbourán a není po něm ani památky.
