Historie obce Němčice
První zpráva o této obci pochází z roku 1204, kdy Přemysl Otakar I. daroval některé poplatky z této osady klášteru sv. Jiří na pražském hradě. Němčice byly tenkrát velmi málo osídlené a všude byly hluboké lesy plné divoké zvěře, které se táhly až do nejbližšího okolí.
Ve 14. a 15. století zde byla jen menší vladycká sídla. Koncem 15. a začátkem 16. století patřila celá tato krajina, Němčice a ostatní okolí obce (Zahorčice, Hodějov a Hoslovice), pánu z Rožmberka. V průběhu 16. století byly statky zkoupeny a v roce 1544 vlastnicky patřily k zámku v Dobrši.
Roku 1582 daroval Václav Koc z Dobrše celou osadu Němčice rytíři Adamovi Chřepickému z Modlíškovic, který v roce 1594 přikoupil další vesnice. Jemu nebo jeho synu Václavovi vděčí tato obec za zbudování tvrze. Kolem roku 1640 sídlila na tvrzi vdova Anna Chřepická - paní na Němčicích, Nihošovicích a Dobrši a jejích šest dcer.
Poté byly Němčice prodány v roce 1667 Ctiboru Václavu Chřepickému z Modlíškovic a byly načas připojeny k Dobrši. Po něm byl pánem na Němčicích František Albrecht Chřepický. Od něj pak koupil statky němčické Jiří František Věžník z Věžník. Po jeho smrti v roce 1685 spravovala statek vdova Lidmila jako poručnice.
Syn Bernart Václav Věžník jej v roce 1696 prodal Janu Ignáci Dlouhoveskému - proboštu a biskupu pražského svatovítského chrámu za 31.000 rýnských a 100 dukátů. Ten Němčice připojil ke Kraselovu. Později byla správa statku opět práva statku opět přenesena z Kraselova do Němčic, kde pozdně renesanční tvrz ve svahu měla již spíše charakter zámečku bez opevňovacích článků.
Na přelomu 17. a 18. století byla tvrz přestavěna na raně barokní zámeckou rezidenci. Po Janu Ignáci Dlouhoveském se pány na němčicích stali jejich příbuzní Chanovští z Dlouhé Vsi.
Významně k rozvoji obce přispěl Jan Felix Chanovský, který k přestavěnému zámečku roku 1727 - 1729 připojil kapli sv. Jana Nepomuckého a tu opatřil velkým vyřezávaným oltářem, varhany a od pražské arcibiskupské konsistoře i privilegium ke konání veřejné bohoslužby. Nechal zhotovit i velké hodiny ve štítu zámku a vybudovat zámeckou zahradu.
Dalším významným pánem z rodu Chanovských byl František Xaver Chanovský, který roku 1834 zaměstnal Josefa Schmidingera, kněze ze Strakonic, jako zámeckého kaplana. Už tehdy byl Schmidinger známým šířitelem českých knih a zarputilým vlastencem. Od té doby se v němčicích silně vlastenčilo.
F. X. Chanovský měl na české národní obrození větší vliv, než se dosud ví. Nelze přehlédnout hlavně jeho velkorysý dar knih a starožitností Českému muzeu - bylo jich 44 beden a jejich cena byla vyjádřena sumou 60.000 zlatých.
Rytíři z Dlouhé Vsi se výrazně zapsali do historie českého národa, církve i literatury. Byli státníky i umělci, vojáky i učenci. Velice přáli vzdělanosti, měli rádi krásné věci, knihy, vyznali se v botanice a v léčitelství. Jen pro zajímavost u zámečku založili i fíkovnu a měli zde i dobře vybavenou lékárnu.
V obci byly i dva mlýny, pivovar a lihovar a od 1. pol. 19. století i cihelna.
