Historie obce Stradonice
Ves se písemně připomíná poprvé v roce 1318, kdy tu seděl Havel ze Stradonic. Původní stradonické vladyky vystřídal před rokem 1376 rod Kekulů ze Stradonic. Jako první se v letech 1376-77 jmenuje Jan Kekule ze Stradonic. Jeho bratr nebo syn Oldřich je uváděn roku 1392 jako spolupatron kostela v Pálečku. Oldřich měl dva syny Jana, řečeného Hříč a Václava. Jan, syn Oldřichův, protestoval spolu s Petrem Zubákem z Čeradic roku 1407 proti dosazení faráře Jana řečeného Calvus do Pálečku, ale svého kandidáta, kněze Aleše nakonec neprosadili.
22. května 1415 byl Jan Hříč Kekule ze Stradonic mezi horlivými přímluvci, kteří žádali propuštění Mistra Jana Husa z vězení a ve stejném roce, spolu s bratrem Václavem a s břevnovským opatem potvrdili do Pálečku Ondřeje, faráře kostela sv. Pankráce u Vyšehradu.
Synové nebo vnukové jednoho z bratří byli Oldřich (1448 - 1464) a Albrecht (1450 - 1474), příznivec strany Jiřího z Poděbrad, s níž vytáhl roku 1450 do pole. Albrecht Kekule ze Stradonic je také podepsán jako svědek při prodeji pozemků v Kvílicích na listině slánského archivu ze dne 29. května 1461.
K roku 1488 se z tohoto rodu připomínají Hynek a Jetřich. Ve druhé polovině 15.století se rozrostlý rod Kekulů rozdělil na čtyři větve - pravonínskou, orelskou, soběchlebskou a stradonickou. Stradonická větev svůj majetek v 16.století dále rozmnožila. Původní tvrz ve Stradonicích se poprvé jmenuje v roce 1505 za Oldřicha Kekule. Někdy v jeho době byla přestavěna v renesančním slohu. Roku 1544 si Oldřich Kekule vložil tvrz i ves Stradonice do obnovených zemských desk, ale spolu s ním vlastnil ve Stradonicích statek a dvůr také Kryštof Rausendorf ze Špremberka, manžel Barbory ze Stradonic. Oldřich měl syny Hynka a Albrechta. Albrechtův stejnojmenný syn se aktivně účastnil stavovského povstání a byl za to, byť posmrtně, náležitě potrestán. Dějiny konfiskací o tom praví: Albrecht Kekule rytíř ze Stradonic na Soběchlebích, Kyšperce, Stradonicích a Nasavrcích, zemřel dne 21.srpna 1622, ustanoviv léta 1620 za dědice strýce svého Vilíma Diviše Kekule, nezletilého syna Diviše Kekule, a nařídiv za poručnici jeho manželku svou Lidmilu, rozenou Sekerkovou ze Sedčic. Avšak pro účastenství své ve vzpouře při kommissi confiscationis dne 31.října 1622 odsouzen byl Kekule polovice jmění, tak, že v této pokutě všecky statky po něm pozůstalé od královské komory byly ujaty - vedle jiných: Polovice statku Stradonice, totiž dvůr poplužní a půl vsi Stradonice se čtyřmi chalupníky, mlýnem a dvěma rybníky, za 4054 kopy míšeňské odhadnutá.
V době stavovského povstání měly ale Stradonice majitele dva. Tím druhým byl Bernard starší Elsnic z Elsnic. I on doplatil na svoji účast v povstání. Zemřel také v trvalé vzpouře a odsouzen byl dne 18.srpna 1623 mimo jiné ke ztrátě statku Stradonice - půl vsi Stradonic s poplužním dvorem, odhadnutý Elsnici na 5989 kop míšeňských.
Třetím pánem, postiženým konfiskacemi, byť v době pozdější, byl Václav Henykar (Henninger) z Eberka. Ten byl mimo finanční pokutu v roce 1622 spolu s bratry osvobozen, ale byl pro své provinění při vpádu saském v roce 1631 odsouzen Frídlantskou konfiskační komisí dne 16.ledna 1634 k zabavení svých pohledávek, mimo jiné, i na statku Stradonice, dříve zkonfiskovaných Albrechtu Kekulovi.
Statek Stradonice konfiskovaný Kekulovi a Elsnicovi koupil 31.ledna 1623 cizozemec Alexander Regniers svobodný pán z Bleileben, císařský nejvyšší lieutnant a strážmistr. Ten po sedmi letech, roku 1630, prodal Stradonice Bohuchvalu Valkounovi z Adlaru a na Štáfě, který ji připojil k svému zlonickému panství. O tom jak se na vsi podepsala třicetiletá válka svědčí zápis v Berní rule z roku 1654 podle níž patří Stradonice zkažené a pusté k panství Zlonice Jana Jaroslava Valkouna z Adlaru. Obdělán nebyl jediný strych půdy a byly tu 4 prázdné statky a 3 prázdné chalupy. Také stradonická tvrz byla ve třicetileté válce hodně poškozena a přestala sloužit jako šlechtické sídlo. V roce 1707 vyhořela a nebyla již obnovena. Ve stejném roce došlo k finančnímu pádu posledního Valkouna, Václava Jana Vojtěcha a tak se 12. října 1707 stal novým pánem Stradonic a celého zlonického panství Norbert Leopold Libštejnský hrabě z Kolovrat. Jeho syn Norbert Vincent prodal celé panství roku 1721 Filipovi hraběti Kinskému ze Vchynic a v rodu Kinských už zůstalo.
K roku 1889 se ve Stradonicích uvádí 38 domů s 252 obyvateli, 128 mužů a 124 žen. Je tu poplužní dvůr Ferdinanda knížete Kinského (189,37 hektaru), mlýn a zaniklá vinice.
