Okolí a příroda Ostrava
Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně spadá Ostrava do teplé klimatické oblasti s průměrnou nadmořskou výškou 210 m n. m., která svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu.
Proti jiným regionům se také liší určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Díky tomu zde panuje klima s horkými, vlhkými léty a mírnými zimami. Průměrná roční teplota je 10,2 °C (leden: -1,2 °C, červenec: 23,5 °C) s ročním průměrem srážek kolem 580 mm.
Po rozsáhlém kolapsu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním vytěžených dolů (na území města se od 30.6.1994 netěží) a rozsáhlou investicí do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je halda Ema.
Polanský les
Polanský les je přírodní rezervace a najdeme ji u severního okraje chráněná krajinné oblasti Poodří. Přírodní rezervace se rozkládá na levém břehu řeky Odry a severovýchodním směrem od Polanky nad Odrou. Kolem severního okraje rezervace vede železniční trať nazývaná Polanecká spojka, vedoucí z Polanky nad Odrou do Ostravy ? Vítkovic. Severním směrem od Polanského lesa se nachází přírodní rezervace Rezavka, západním směrem přírodní rezervace Přemyšov a jižním směrem národní přírodní rezervace Polanská niva.
Přírodní rezervaci Polanský les tvoří původní lužní les s karpatskými prvky v údolní nivě řeky Odry. V oblasti lesa se nacházejí slepá ramena řeky Odry a několik tůní. Les je tvořen buky, duby, habry, topoly, javorem mléčem, klenem a babykou. V podrostu pod stromy se daří růstu chráněných druhů bylin. Můžeme tu vidět sněženku podsněžník, česnek medvědí, jaterník podléšku, lilii zlatohlávek, hvězdnatce čemeřicového, kyčelnici žláznatou či ostřici chlupatou. Tato lokalita byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1970 a zaujímá rozlohu 59,17 hektarů. Rezervace se nachází v nadmořské výšce 220 metrů.
Polanská niva
Polanská niva je národní přírodní rezervace a najdeme ji v severní části chráněné krajinné oblasti Poodří. Přírodní rezervace se rozkládá na levém břehu řeky Odry mezi městskými částmi Ostravy a to mezi Polankou nad Odrou a Starou Bělou. Severním směrem od Polanské nivy se nachází oblast přírodní rezervace Polanský les a Přemyšov. Jižním směrem od rezervace leží obec Proskovice a jihozápadně se rozkládá obec Jistebník.
Národní přírodní rezervaci Polanská niva tvoří přirozený porost lužního lesa u meandrujícího toku řeky Odry, část soustavy rybníků u obce Jistebník, mrtvá ramena řeky Odry s několika tůněmi a okolní louky. V oblasti přírodní rezervace se daří růstu řady chráněných druhů rostlin a můžeme tu objevit chráněné živočichy. Les rostoucí v této lokalitě nese název Blücherův les a tvoří jej stromy jasan ztepilý a lípa malolistá. Tyto stromy doplňuje dub letní, habr obecný, javory a jilmy. V podrostu pod stromy a na březích vodních ploch můžeme vidět porosty rákosin, orobinců či zblochanu. Na vodní ploše tůní se daří řadě ohrožených druhů rostlin jako kotvici plovoucí, nepukalce plovoucí, plavínu štítnatému či růžkatci potopenému. Oblast kolem rybníků slouží jako hnízdiště různých druhů ptáků. Tato lokalita byla vyhlášena národní přírodní rezervací v roce 1985 a zaujímá rozlohu 122,30 hektarů. Rezervace se nachází v nadmořské výšce 220 metrů.
Halda Ema (někdy také psáno jako Ema-Terezie či Terezie-Ema) je ostravská kuželová halda s vrcholem ve výšce okolo 315 m n. m. Nachází se v oblasti Slezské Ostravy na pravém břehu řeky Ostravice.
Tvoří ji miliony tun vytěžené hlušiny z ostravských dolů (rozloha: 82 hektarů, objem: přes 4 mil. m³). Počátky jejího založení pravděpodobně sahají do doby před rokem 1920. Halda stále pracuje, proto z ní vyvěrají bělostné obláčky plynů obsahující zejména oxid siřičitý. Její povrch je neustále zahříván vnitřními procesy - uvnitř hořící haldy dosahuje teplota až 1500 °C. Při této teplotě mj. vznikají vzácné nerosty - porcelanity a jaspisy. Vzhledem k těmto skutečnostem je vstup na ni na vlastní nebezpečí.
Díky teplu, které z hory vyvěrá, na haldě roste teplomilná flóra. Vyskytuje se zde také stepní fauna. Na severní straně je hustý les, jižní strana (která stále prohořívá) je zatím holá a panuje na ní subtropické klima, kde se ani v zimních měsících nevyskytuje sníh, ale roste zde celoročně tráva.
K haldě lze dojít od ostravského výstaviště Černá louka (resp. od Sýkorova mostu) nebo od ZOO po žluté turistické značce. Klub českých turistů tuto trasu pojmenoval po zakladateli české turistiky Adolfu Podroužkovi. Ema je třetím nejvyšším místem Ostravy. Tím prvním je kopec v Krásném Poli (334 m n. m.), druhým pak vyvýšenina nad Hošťálkovicemi (318 m n. m.).
