Památky a zajímavosti Poděbrady
Dominantu Jiřího náměstí v Poděbradech tvoří jezdecká socha krále Jiřího od Bohuslava Schnircha, patřící k vrcholným dílům české monumentální plastiky 19. století. Druhé části náměstí pak vévodí Mariánský sloup, který byl vztyčen v roce 1765 na památku obětem moru zuřícímu ve městě v roce 1714. Budova občanské záložny byla dokončena v roce 1899. Renesanční stará radnice je dnes sídlem městské knihovny, zatímco současná radnice byla vystavěna v roce 1906 v novorenesančním slohu. Z náměstí přejdeme most přes Labe, který pokračuje jako kamenný inundační most z roku 1831. Podél něj mineme dřevěnou zvonici a dojdeme k Havířskému kostelíku Nanebevzetí Panny Marie, stojícímu na místě, kde bylo v roce 1496 popraveno 10 nevinných vůdců vzbouřených kutnohorských havířů. Jeho dnešní novogotická podoba je výsledkem přestavby z roku 1896.
Za Havířským kostelíkem začíná Obora založená v roce 1538 císařem Ferdinandem I. pro chov dančí zvěře. Návštěvníci se tu mohou projít lesem s parkovou úpravou a prohlédnout si jezdecký areál.
Na Jiřího náměstí navazuje rozsáhlý lázeňský park, který sahá až k nádražní budově z roku 1932. Poděbradské nádraží je jedním z architektonických skvostů a vůbec první funkcionalistickým nádražím v Čechách. V samotném centru parku je Libenského kolonáda postavená v roce 1936 podle projektu arch. Vojtěcha Kerharta. V parku se nachází známé květinové hodiny, poblíž kterých stojí kontroverzní trpaslík odbíjející čas. Po obvodu lázeňského parku stojí celá řada významných budov, například vila Kouřimka a Obereignerova vila navržené architektem Josefem Fantou, hotel Tlapák, lázeňský dům Libenský či budova Knížecích lázní.
Náměstí Anežky České zdobí kostel Povýšení sv. Kříže. Původně gotický kostel ze 14. století prošel dvěma přestavbami v 16. a 19. století. V sousedství stojí budova staré školy z roku 1846, která od roku 1904 slouží muzeu. Výstavním účelům slouží také památkově chráněný objekt bývalého špitálu zvaný Kunhuta s barokním vysokým štítem v průčelí. Uličkou Na Dláždění lze dojít k budově Polabského muzea s mnoha bohatými sbírkami.
Většina budov na Riegrově náměstí pochází z první třetiny 20. století. Nachází se zde řada penzionů, funkcionalistický Hotel Praha od architekta Josefa Semeráda a budova městské spořitelny (nyní Česká spořitelna) z roku 1926, navržená Františkem Kerhartem.
Secesní vily ve Studentské ulici jsou ukázkou nových čtvrtí, založených po objevení pramenů minerálky.
Zámek, původně hrad
Byl vystavěn neznámým českým velmožem po roce 1108. Za doby panování krále Otakara II. byly Poděbrady připojeny ke královské komoře. S výjimkou období 1345–1495 trvala tato úprava do roku 1840, kdy zámek Poděbrady i celé panství bylo prodáno baronu Jiřímu Sinovi. Podle písemných památek zámeckého archivu i podle F. Palackého a Rožmberského kronikáře V. Břežana se zde narodil v roce 1420 jeden z nejslavnějších čechů, pozdější český Král Jiří Poděbradský. Hrad – původně dřevěný – byl několikrát přestavován. Poslední úprava je z tereziánské doby.
Současná podoba zámku je tedy výsledkem několika důkladných přestaveb – od vodního hradu, přes středověkou pevnost, renesanční sídlo králů, až po pozdně barokní stavbu, určenou za Josefa II. pro vojenské účely.
Dnes každého vítá vstupní brána ze 16. století s erbem císařské orlice a znaky českého a uherského království. Na druhém zámeckém nádvoří je přístupný Památník krále Jiřího s mnoha historickými zajímavostmi a lapidáriem v hradním sklepení.
