Historie obce Libouchec
První záznam o Libouchci se objevuje v kronikách v roce 1169. Prvními obyvateli byli Keltové a Germáni, od 5. stol již Slované.
Přes naši obec vedla Solná stezka. Po této cestě se nosila sůl. V Děčíně pak byla nakládána na lodě a dopravována do vnitrozemí.
V Libouchci a Jílovém byly tvrze založeny v 11. a 12. století. Kolem královské tvrze vzniká ve 13. století kolonizační obec Libouchec. Původní název byl Regis Silva - Králův les. Pozdější název Libouchec (podle názvu potoka) je písemně doložen z roku 1543. V horní části Libouchce se nacházela celnice.
Roku 1406 přišlo do Libouchce obyvatelstvo ze zaniklé vsi Pavlače. V roce 1410 kázal v Libouchci a Jílovém husitský kněz Petr, který v roce 1421 odešel do Posázaví.
Páni z Bynova začínají v 16. století těžit dřevo, rudu i stříbro. Jejich pozornost se obrátila i k zemědělství. V Libouchci byl otevřen nový zemědělský dvůr a zámeček s názvem Sch önstein. Tím se Libouchec stal sídlem panstva. Jako první v Evropě byl ve zdejším kraji rozbit tzv. trojhonný způsob hospodaření.