Historie obce Vyskytná
Kdy vznikla obec Vyskytná není známo, ale již roku 1290 zde stál kostel, tento letopočet je vytesán v žulovém kvádru na kostele Tedy naše obec musela existovat již koncem 12. století nebo počátkem 13. století. Jméno Vyskytná máme doloženo již r. 1226, ale vztahovalo se zřejmě k Vyskytné u Jihlavy.
Nalezené střepy z konvice, jež jsou vystaveny v místní knihovně potvrzují, že koncem 12. století již byla tato oblast osídlena.
Poprvé se o naší Vyskytné dozvídáme z písemných záznamů z třicátých let 13. století. Vyskytná dostala zřejmě název po říčce Vyskytná, o které se mluví v listině z roku 1223. Podlé této listiny je řeka Vyskytná hranicí mezi želivským a řečickým biskupským panstvím a podle téže listiny se vlévá do řeky Kletečné. Je tedy téměř jisté, že řeka dala název vsi na ní vzniklé. Později se nazývala Vyskytná Biskupskou nebo Českou.
Vyskytná byla, dle Registru královské berně vybírané roku 1379, městem (opidum) a urbář arcibiskupských panství sepsaný 1390-1395, užívá pro ni termín civitas (tj. město). K městskému charakteru Vyskytné poukazuje i to, že rychtář měl v době předhusitské ku pomoci biřice. Dodnes se zachoval pomístní název „Na biřictví“, tento název uvádí i Josefinský katastr z roku 1785 i farní kronika z roku 1790. Projdeme-li nejbližší okolí Vyskytné, uvidíme zjevné stopy dolování na okrajích lesů i na kopcích (za fořtovnou, poblíž Chaloupek, k Branišovu, kde se dodnes říká „Na dolech“). Je totiž známo, že se zde nalézala stříbná ruda, která se zde dobývala již ve 13. století.
Protože v roce 1454 se již o Vyskytné píše jako o vsi, domníváme se, že byla zničena v husitských válkách (viz pověst o pokusu zbourat kostel Janem Žižkou) a také v té době pravděpodobně zanikly stříbrné doly.
Asi roku 1417 patřila Vyskytná jako farnost k řečickému biskupství, potom náležela Janovi z Choděnic a v letech 1454 – 1850 náležela pod Pelhřimov (pelhřimovští se v r. 1572 vykoupili a Pelhřimov se později stal městem královským). Ve Vyskytné byla zřízena rychta pod kterou patřila ještě obec Častonín a později i Branišov. Jednotlivé rychty platili městu Pelhřimov tzv. „obecní ourok“. V roce 1625 platila obec Vyskytná jen za Vyskytnou úrok 32 kop a 25 grošů (za Branišov 7 kop a 40 grošů).
Doloženo je, že Vyskytná spolu s blízkým Branišovem utrpěla v třicetileté válce ze všech osad na pelhřimovském panství nejvíce. Z 38 gruntů, které čítala před válkou, zůstali po válce jen hospodáři na 8 statcích a 4 chalupách, ostatní statky zůstaly pusté. Revizitace z roku 1682 udává, že pelhřimovská obec zde zřídila panský dvůr. Až v 18. století byl panský dvůr rozparcelován mezi nově usedlé sedláky. Nové statky byly budovány bez ohledu na starší městiště. Jen náhodné kopání objevuje původní půdorys obce.
V roce 1757 opatrovala Vyskytenská fara šest set duší a v roce 1842 bylo dle zápisů ve Vyskytné 85 domů a 537 obyvatel, z toho 28 protestantů, kostel, fara, škola a hospoda.
V roce 1866 svedla pruská vojska vítěznou bitvu u Hradce Králové a na den svatého Vavřince přišlo do Vyskytné a Branišova asi tisíc vojáků. Nastal v kraji hlad a bída a ke všemu se přidala ještě cholera, na kterou zemřelo ve Vyskytné 29 osob.
Další události v obci :
Do první světové války narukovalo 114 mužů, z toho jich (dle kroniky) padlo 19 a jeden zemřel na následky války- Dvacet mužů bylo zajato v Rusku, dva v Srbsku a dva v Itálii. Devět z nich bojovalo v legiích.
Oslava vzniku samostatného Československa ve Vyskytné proběhla dne 30. října 1918, kdy „po jedné hodině odpoledne sešel se za Řežábkovi veliký průvod lidu, který ubíral se s českým práporem obcí za zpěvu národních písní …“ Dne 7. července 1919 bylo zvoleno první zastupitelstvo obce.
Dne 15. března 1939 směrem od Pelhřimova do Jihlavy asi po 16. hod. projel Vyskytnou první německý oddíl v bojové pohotovosti a všichni obyvatelé obce si začali zvykat na nový pořádek, nový název „Protektorát“ a německý název Vyskytné – Bohmisch Gieshübel.
Dne 8. květnu 1945 přišli při přestřelce za naší obcí o život čtyři vyskytenští občané.
První průzkumný oddíl ruské armády přijel od Jihlavy do obce dne 9.května 1945. Po krátkém zdržení u kostela odjeli směrem k Pelhřimovu a pak už se „vojska jen valila“.
Na podzim 1945 se 60 obyvatel Vyskytné odstěhovalo do pohraničí, především do Toužimi, Sokolova, Prachomet a také do Německé Vyskytné. Několik z nich se však později vrátilo zpět.
Po roce 1948 došlo ke kolektivizaci zemědělství a tato doba byla poznamenána také zrušením některých řemesel, obchodů a hostinců. Stále více lidí začalo dojíždět za prací do Pelhřimova a Jihlavy.
