Historie obce Trmice
Udělení panovníkem nebyl v minulosti jediný způsob jak mohl znak vzniknout. V Čechách statisticky nejrozšířenějším způsobem vzniku městského znaku bylo odvození jeho podoby od pečeti. V případě Trmic je jisté, že trhové místo s určitou formou správy muselo pro výkon svých funkcí užívat pečeti, aby správními orgány vydaná listinná pořízení mohla být právně relevantní. Odkud se taková pečeť vzala? Z figur pozdějšího městského znaku lze jednoznačně konstatovat, že se tak stalo přičiněním Nosticů jako vlastníků Trmic. A to díky užití nosticovského erbu. Období vzniku lze dokonce vztáhnout k jedné jediné osobě, kterou je Jan Hartvík hrabě z Nostic a navíc s přesným vymezením lety 1664 - 1673. Rok 1664 je rokem vydání privilegia Leopolda I., můžeme však počítat spíše s rokem následujícím, protože privilegium bylo vydáno předposlední den v roce. Na závěr roku 1673 byl Janovi Hartvíkovi potvrzen říšský hraběcí stav a zároveň mu byl polepšen erb o štít se znakem právě získaného říšského hrabství Rieneck. Nosticovský erb ve znaku Trmic však není doplněn rieneckovským červeným štítem s třemi zlatými břevny. Je to erb, který Jan Hartvík z Nostic používal před rokem 1673. Proto také označování tohoto erbu v trmickém znaku jako erb hrabat z Nostic-Rienecku je nesmyslné (činí tak Widimsky, Hallwich, Ottův slovník naučný).
Je potřebné zřetelně konstatovat, že při posuzování souvislosti pečeti a znaku platí, že znak a
pečeť není totéž. Pečeť není ekvivalentem znaku a naopak. Tím je pouze doplněna informace o nezbytnosti pečeti pro plnohodnotný právní život i takového sídla jakým bylo trhové místo a pak městečko a nakonec město. Dokonce lze říci, že pečeť byla pro městečko a město důležitější než znak. Znak víceméně sloužil především k účelům reprezentačním.
První písemná zmínka pochází z roku 1264.
Písemná zpráva v r. 1305 uvádí, že Zvěst z Trmic počal dolovat cín na vrchu Krupé. Panství krupské s Trmicemi přijal od krále v léno Těm z Koldic. Jméno Trmice možno odvodit od slova utrmácený, jehož chůze není přímá, ale klikatá jako tok řeky Bíliny v těchto místech. Nostitzové převedli r. 1664 právo trhové z Řehlovic na Trmice, a tak se staly Trmice poddanským městem. Tím však bylo porušeno mílové právo města Ústí, které si stěžovalo v Praze, ale nic nepořídilo. Kolem Trmic se rozkládaly vinice na ploše 26 hektarů. Žebráci dostávali k almužně zpravidla také doušek vína. Roku 1730 stál žejdlík vína (třetina litru) dva krejcary. V Trmících rozkvetlo tkalcovství. Pivovar ani cukrovar už nejsou v činnosti; zanikl i chov ovcí, ale v posledních letech se obnovuje. Od konečné stanice elektrické dráhy spatříme vpravo sešlý zámek z r. 1680, v němž meškal r. 1756 pruský král, když táhl s vojskem k Lovosicům.