Historie obce Blažim
Nejstarší zpráva o vsi je z r. 1183, kdy ji vlastnil řád Johanitů. O starobylosti blažimské tvrze svědčí její těsné spojení s kostelem. První zmínka o ní je z r. 1390, kdy zde sídlil Litolt z Moravěvsi.
V husitských válkách se zmocnili Blažimi Lounští, tehdy se ves nazývala Dlažim ne o také Sblažim.
V r. 1454 se ves i tvrz stala majetkem krále Ladislava. Dalším držitelem byl Jaroslav z Vřesovic, vnuk Jakoubka z Vřesovic. Po něm ji r. 1467 zdědil Jindřich Dlažimský z Vřesovic. V r. 1533 byl majitelem Jan Dlažimský z Vřesovic hejtman Žateckého kraje. V držení tohoto rodu byla ves i tvrz do r.1629,kdy ji koupil Pavel Michna z Vacínova. Ten tvrz i ves připojil k postoloprtskému panství.
V r. 1671 koupil Blažim Ludvík ze Sinzedorfu. Tvrz je v té době uváděna jako zcela zpustlá. Poslední zpráva o tvrzi pochází z r. 1692, kdy ji spolu se vsí a vyhořelým ovčínem koupil kníže Ferdinand ze Schwarzenberka. Tvrz je zachována v původní dispozici bývalého dvora v jeho východní Části. Je to mohutná, jednopatrová budova, stojící na mírném návrší uprostřed návsi. V její blízkosti stojí barokní kostel sv. Prokopa s věží, postavený v r. 1778 - 1781 podle projektu J. Jakobice. K zajímavostem patří i fara postavena podle plánů P. I. Bayera v l. 1710 - 1711. Na břehu rybníka stojí socha sv. Jana Nepomuckého.
Druhá polovina 20. stol. přinesla obci dvě rozdílná období. V prvém úpadek, kdy koncem 80. let klesl počet obyvatel na 124 a ani vzhled obce neodpovídal konci 20. století.
