Historie obce Studeněves
Jméno obce je odvozeno od osobního mužského jména Studen - Studenova ves, tj. Studeněves (podobně jako obce Miličeves či Nelahozeves).
Podle staročeského osobního jména Studen lze usoudit na starý původ osady. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1372. V obci bývala tvrz. Ve 14. století se uvádí Ješek ze Studeněvsi, roku 1406 Racek, Jan a Petr ze Studeněvsi, roku 1454 Burian ze Studeněvsi, roku 1466 Jindřich ze Studeněvsi a z Kobylnik. Roku 1513 Zdislav z Libošína a na Studeněvsi, r. 1585 Jindřich Otík ze Studeněvsi a na Kobylníkách. Město Slaný ke konci 16. století jednalo o zakoupení Studeněvsi, ale koupil ji Václav Pětipeský z Chyš a Ergberka. Jeho synovi Odolenovi byla Studeněves roku 1623 zabavena. Odolen Pětipeský z Chyš a Egrberka se roku 1631 z emigrace nakrátko se Švédy vrátil, ale musel opět odejít do ciziny. Studeněves byla roku 1623 připojena ke smečenskému martinickému panství. Tvrz ve Studeněvsi pozbyla významu a asi v 18. stolení se změnila v sýpku na dvoře.
V 19. století byla Studeněves místem, v němž byl veliký cukrovar. Tento cukrovar v řepařské slánské oblasti měl svou vlastní úzkorozchodnou železnici pro přepravu cukrové řepy a kamenného uhlí z dolu Schoeller. Dráha dnes neexistující zanikla i s cukrovarem v hospodářské krizi kolem roku 1929. Její trasa šla od dolu Schoeller z nákladního nádraží Kačice. Směřovala k silnici na Smečno. Vidlice se silnicí od Kladna ji přešla a šla souběžně podél silnic ke Smečnu. Před ním zahnula do míst dnešního sportovního hřiště. Měla odbočku ke smečenskému zámku, k pivovaru. Oblouky „Bažantnice" sestoupila do blízkosti Ledec a další zatáčkou mířila pod bývalé šternberské lázničky do blízkosti přelíckého kostela a odtud rovným úsekem i zářezem do cukrovaru ve Studeněvsi, odtud pak podél silnice Studeněves-Slaný a končila na nádraží dráhy ve Slaném. Vše, co cukrovar a bývalé clammartinické panství na hospodářství potřebovaly, dovážela a převážela tato malodráha. Byla zvlášť výhodná pro přepravu cukrovky z velkých lánů polí Slánska. Kromě toho nedaleký důl u Tuřan dopravoval uhlí visutou lanovkou rovněž do cukrovaru. Zmíněný malodůl i lanovka patří minulosti. Jen několik budov cukrovaru ve Studeněvsi trvá posud.
