Historie obce Pouzdřany
Nejstarší písemná zmínka o obci je z roku 1244, kdy 12. února vydává český král Václav I. listinu, v níž potvrzuje, že nově založený herburský klášter v Brně dostává z majetku Ondřeje Černého vinici v Pouzdřanech. Obec několikrát měnila svůj název: rok 1244 Pauzrams, 1252 Puzdram, 1291 Pausram, 1374-1382 Pausrams, 1414 Pawsrams, 1587 Pausram, Pouzdřani, 1900 Pouzdřany.
V polovině 13. století ves náležela Bočkovi z Obřan, později dolnokounickému klášteru, který ji roku 1291 prodal Jindřichovi z Lichtenštejna. Počátkem 14. století ji vlastnili páni z Lipé a od roku 1368 ji přejal Mikuláš Dítě, jenž se psal z Pouzdřan. Dále byla ves rozdělena mezi dva držitele z Lichtenštejna. Na Pouzdřanech pak páni Lichtenštejna seděli do roku 1556, kdy je koupil Ambrož z Ottersdorfa a ten obci udělil práva na vysazování vinohradu, zavedení vody potrubím do obecní kašny, právo na obecní dům aj. V roce 1575 udělil císař Maxmilián manský statek pouzdřanský Fridrichu z Žerotína na Židlochovicích. Na jeho žádost byla obec roku 1581 povýšena císařem Rudolfem II. na městečko. V letech 1597-1608 trpěly Pouzdřany průchody vojsk. Za třicetileté války městečko doznalo velkých škod, zvláště v roce 1663, kdy bylo mnoho obyvatel pobito a městečko téměř zničeno ohněm.
Od roku 1538 zde žili novokřtěnci, kteří měli dům se zahradami, valchu, brusírnu, koželužnu a lázeň, již rádi užívali šlechtici. Roku 1601 čísař Rudolf II., rozkázal stavům, kterým hrozil nemilostí, aby novokřtěnce vypudily. Po bitvě na Bílé hoře, v roce 1621, se na mikulovské panství dostali Ditrichschteini, což mělo za následek odchod části české šlechty.
V pozdější době byla přestavěna fara, barokizován interiér kostela, instalovány dvě sochy sv. Jana Nepomuckého a postavena kaple sv. Rozálie.
V obci žila převážná většina obyvatel německého původu a byla zde německá i česká škola. Okupace v roce 1939 pak smíšenému obyvatelstvu přinesla nemalé problémy. Od fašismu byla obec osvobozena 16. dubna 1945.
Podle písemných záznamů existovala v městečku škola už na konci 16. století. Dnešní školní budova byla postavena v roce 1865. Je zde umístěn nižší stupeň základní školy, kam chodí také děti z okolních obcí. V letech 1928-1938 zde byla péčí české menšiny otevřena také česká menšinová škola.
Vinohradnictví
Pěstění a výroba vína se v obci traduje už od počátku. Většina vinohradů je nyní vysázena na jihozápadním svahu kopce Kolby. V katastru obce se na devětatřiceti hektarech vinic pěstují zejména odrůdy Veltlínské zelené, Ryzlink vlašstký, Muller Thurgau a Vavřinecké.
