Památky a zajímavosti Vysoké Mýto
Ve městě Vysoké Mýto se nachází mnoho historických památek a pamětihodností. Dominantou města je čtvercové náměstí Přemysla Otakara II. s Mariánským sloupem z roku 1714, radnicí z roku 1423 a řadou historických domů. Největší čtvercové náměstí v ČR celkově lemuje 47 domů. Náměstí patří k významným pozůstatkům gotické architektury v Čechách.
Ve městě Vysoké Mýto se dochovaly zbytky opevnění z první poloviny 14. století (hlavně na východní a severní straně města) se dvěma branami „přemyslovského typu" s dvojicí nestejně vysokých věží a věží třetí brány:
- Pražská brána – Dříve také Vraclavská je nejzachovalejší částí bývalého opevnění ze 13. století. Vyhořela sice při velkých požárech města v letech 1461, 1700, 1774 a 1816, ale její gotické dispozice zůstaly nedotčeny dodnes. Novogotická rekonstrukce v letech 1882–1883 byla provedena podle plánů architekta Františka Schmoranze. Z ochozu ve výšce 48 m je výhled na město.
- Litomyšlská brána – Na počátku 19. století po četných požárech nezbylo z obou věží mnoho, a tak byly v letech 1864–1867 novogoticky dostavěny. Na počátku 20. století bránu na objednávku města vyzdobil Mikoláš Aleš: na předměstské straně brány vytvořil fresku sv. Jiří bojujícího s drakem, heraldický symbol Vysokého Mýta.
- Choceňská věž zvaná Karaska – Svůj původní kamenný korpus ze 13. století si zachovala až do dnešní doby, kromě báně. Vyhořela v roce 1569, 1700 a 1844. Roku 1614 zde byla zvonice, vězení. Původně, ještě v první polovině 19. století, u ní stávala brána (tzv. Choceňská) a ještě jedna, nižší věž (podobně, jak se to zachovalo dodnes u Pražské brány); menší boční věž i s bránou byla však po posledním požáru roku 1844 zbourána, zůstala pouze Karaska.
- Zbytky hradeb v Jungmannových sadech s kamennými deskami – Do části hradeb na bývalém choceňském parkánu (v dnešních Jungmannových sadech) jsou od obrozenských dob vsazovány pamětní tabule připomínající významné události života města Vysoké Mýto.
- Klášterská bašta – Hradební bašta pocházející z 2. poloviny 13. století. Roku 1862 došlo k jejímu zrestaurování. Bašta byla dvoupatrová a ve druhém patře měla tři střílny. Pod ní jsou ještě patrné zbytky hradeb.
- Vodárenská bašta – Hradební bašta v severozápadním rohu bývalých městských hradeb. Pochází z 2. poloviny 13. století, od roku 1768 sloužila jako vodárna. Několikrát vyhořela a byla přestavěna. Věž má velmi silné zdivo (1,5 m), jednotlivé strany čtvercové podstavy měří 8 m.
Kostel sv. Vavřince byl založen pravděpodobně ve 2. polovině 13. století. Během 1. poloviny 14. stol byl nepochybně již dostavěn, o čemž vypovídá i první dochovaná zmínka z roku 1349. V letech 1461 a 1774 při velkých požárech města vyhořel. Roku 1787 město místo zničeného oltářního obrazu sv. Vavřince zakoupilo ze zrušeného kláštera v Sedlci obraz nový – Nanebevzetí Panny Marie od Petra Brandla z roku 1728. Tento největší Brandlův obraz v českých zemích (703 x 296 cm) je v kostele umístěn dodnes. Na sklonku 19. století byl kostel v novoromantickém duchu regotizován. Unikátem evropského významu je vnitřní fresková secesní výzdoba, pokrývající všechny stěny i strop. Jejím autorem je proslulý secesní malíř a interiérový architekt Karel Vítězslav Mašek. V kostele se nachází i pozoruhodná cínová křtitelnice z roku 1499.
Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v roce 1543 mistrem Blažejem z Litomyšle na bývalé kněžské zahradě jako hřbitovní kostel. Hřbitov se v jeho okolí nacházel až do počátku 20. století. Stavba má poměrně unikátní barokní štít od pardubického sochaře Vlčka. Sám kostel dnes svým majitelem, kterým je římskokatolická církev, není využíván; otevřen bývá pouze dvakrát ročně: na Den otevřených památek a na Štědrý den, kdy se před ním koná živý betlém.
Budova staré radnice byla postavena roku 1433 jako nová městská radnice. Ve sklepních prostorách bývaly uloženy obecní peníze, originály městských privilegií, korouhev, pečetě a zbroj. Od roku 1615 bylo v zadní části vězení. Roku 1848 se budova stala sídlem okresního soudu a pro jeho potřeby byla postavena v zadní části parcely nová věznice. Z té doby pochází rakouská orlice v průčelí, jedna z mála zachovaných v Čechách. Okresní soud tu působil až do roku 1959. Poté v budově krátce sídlila knihovna i projekční firma, od konce 80. let byla budova prázdná. Roku 2014 bylo ve zrekonstruované budově otevřeno Muzeum českého karosářství, v prostorách sídlí také Městská Galerie a Turistické informační centrum.
Tyršova plovárna vystavena roku 1933 se nachází na kraji města směrem na Pardubice. Má pouze jednu nádrž, která má sestupné dno, aby splnila kritéria jak pro malé děti tak pro dospělé, na mělčině je na betonové dno nasypán písek a voda se čerpá z místních zdrojů s vysokým obsahem přírodních látek např. železa, proto bývá voda zabarvená do hnědé barvy.
