Historie obce Chodov
Vznik a historie Chodova souvisí s ochranou hranic Českého království. Když byl hraniční les natolik vykácen, že již přestal tvořit překážku vpádu nepřátel a německé obyvatelstvo se snažilo osidlovat české území směrem do vnitrozemí, založil panovník podél Českého lesa jako obranný systém řadu vesnic. Jejich obyvatelstvo - Chodové - mělo za úkol střežit hranici. Za tuto službu pak bylo obdařeno řadou výsad a privilegií.
Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Chodovu pochází z roku 1325. Název vsi prošel během let vývojem - známe tak jeho tvary jako např. Korov, Kodov, Kodovo nebo německé Meigelshof. Podle Berní ruly žilo v obci k roku 1654 celkem 11 sedláků, 5 chalupníků a 8 zahradníků, kteří za pomoci 50 potahů obdělávali 44 strychů zemědělské půdy. Soupis majetku v obci dále uvádí 42 krav, 53 jalovic, 68 ovcí a 92 vepřů.
Jak ochranu hranic postupně přebíralo profesionální vojsko, začala funkce Chodů ztrácet svůj význam. Současně s tím se i jejich výsady stávaly přežitkem, který vrchnost nechtěla trpět a začala Chody na jejich právech zkracovat. To samozřejmě vedlo k mnoha sporům, které mezi obyvateli chodských vesnic a vrchností propukly. K nejznámějšímu povstání Chodů došlo v letech 1692 - 1695. Pro hrdý lid však skončilo porážkou a hlavní vůdce povstání Jan Sladký Kozina z Újezda byl popraven. Přesto boj Chodů za uznání svých práv a svobod skončil až roku 1777.
Počet obyvatel Chodova měl v minulosti kolísavou tendenci. V roce 1869 zde žilo na 793 lidí v 86 domech. Do roku 1900 počet obyvatel klesl na 358, již v roce 1921 však opět stoupl až na 852. K roku 1950 zde žilo 587 stálých obyvatel. V roce 1924 se od Chodova oddělily vsi Pec a Trhanov a staly se samostatnými obcemi. V roce 1960 se sice k Chodovu opět připojily, nakonec se však v roce 1990 znovu oddělily a samostatnými obcemi jsou dodnes.
V roce 1924 byla v Chodově postavena česká škola. Díky českému obyvatelstvu zde nebyla nikdy německá škola, jak tomu bylo běžné v jiných pohraničních obcích. Území Chodska bylo jediné v celém regionu západního pohraničí, kde se české osídlení udrželo a po druhé světové válce nedošlo k výměně obyvatel (také díky této výjimečnosti byl Chodov zařazen do skupiny pohraničních vesnic zkoumaných katedrou humanitních věd VŠ zemědělské v Praze ve spolupráci s Velkou Británií - The University of Liverpool).
