Historie obce Lipno
Lipno, prvně v pramenech uváděné v roce 1266 jako sídlo Chotěbora, odvozuje svůj název od přídavného jména "lípový". Ve 14. století tu byl kostel, kam podávali duchovního postoloprtští opati. Obec byla v té době rozdělena mezi tři majitele. V tomto roce mohli v Lipně slavit 605 let zdejšího vinařství, protože v listině z 27. května 1393 je doloženo, že zde tehdejší majitel tvrze Jaroslav z Opočna pěstoval víno.
V 15. a 16. století byly zdejší majetkové poměry stále značně spletité, protože část obce patřila k Pravdě, část k Postoloprtům a část k Bílině. Snad až kolem roku 1580 získali celý statek i s tvrzí Kaplířové ze Sulevic. Protože se Alexandr Kaplíř aktivně podílel na stavovském povstání v letech 1618 až 1620, bylo mu Lipno konfiskováno a roku 1623 prodáno císařskému generálovi Janovi z Aldrigen. Jeho dědici vrátili majetek císaři a Lipna se ujal Jan z Bissingenu, který přestavěl po roku 1635 tvrz na zámek. V roce 1676 koupil Lipno hrabě Jiří Sinzendorf, který je roku 1692 prodal Schwarzenbergům a ti si Lipno nechali trvale. V roce 1700 byl zámeček opět přestavěn a v letech 1709 a 1720 zde byla postavena sýpka a chlévy podle návrhu významného architekta P. I. Bayera. Za sedmileté války
(1756-1763) zde několikrát došlo k potyčkám mezi pruskými a rakouskými husary.
Škola zde existovala už v roce 1811, nejstarším spolkem byli hasiči založení v roce 1880. Majitel čp. 40 Johann Sterzl zde roku 1842 nechal postavit svatojánskou kapli. Za první republiky v roce 1930 zde žilo 64 % Němců. Nejvíce obyvatel mělo Lipno v roce 1900, celkem 710. Dnes je zde hlášeno 291 obyvatel, o dva více než při posledním sčítání. Lipno (Gross Lippen) leží v nadmořské výšce 274 metrů. Součástí lounského okresu se stalo v roce 1960.
