Historie obce Velemyšleves
Poprvé se v písemných pramenech s obcí pak setkáváme v roce 1316, kdy zde sídlil vladyka Boheš. Rod vladyků z Velemyšlevsi držel své rodinné sídlo až do poloviny 16. století, což je na tehdejší dobu dosti ojedinělé. Poslední majitel z tohoto rodu, Jan z Velemyšlevse, byl prý tak chudý, že nemohl zaplatit ani posla s psaním svému příbuznému. Proto roku 1579 prodal svůj majetek Jiříkovi z Hochhauzu, pánovi na Jezeří. V pobělohorských konfiskacích koupil panství za 28.000 kop grošů Humprecht Černín z Chuděnic,který je pak prodal chomutovským jezuitům.
Jezuité se o svůj majetek starali vzorně. V roce 1654 zde hospodařilo 24 sedláků a 12 chalupníků, jenom 3 usedlosti byly pusté. Obec tak patřila k největším na Žatecku; jména obyvatel jsou už převážně německá. Jezuité vlastnili obec až do zrušení řádu v roce 1773. Na místě zpustlé tvrze postavili zámeček a v r. 1736 tu zřídili pivovar. V té době tu byly postaveny i barokní plastiky sv. Jana Nepomuckého (1746), sv. Josefa kříž se sochou Panny Marie na soklu. V roce 1756 se zde uvádí mlýn a dva rybníky.
Po zákazu činnosti jezuitského řádu v Čechách byl majetek panství převeden českou komoru. O majetek byl velký zájem, ale až roku 1813 koupil zámek s dvorem lounský měšťan Václav Beníško. V roce 1828, kdy panství s dalšími vesnicemi patřilo chomutovskému purkmistrovi Dobrauerovi, skýtala ves utěšený pohled. V 69 domech žilo 252 obyvatel, zámek s kaplí byl obklopen zahradou, zdejší pivo šlo dobře na odbyt, hostinec měl vlastní malá jatka a kovárnu, byl tu mlýn a ovčín, v rybníku se dařilo kaprům. V roce 1881 byl pivovar rekonstruován a o šest let později postaven nový zámek v novobarokním slohu. Kostel sv. Antonína Paduánského na návsi (viz foto) nechal roku 1863 postavit žatecký měšťan Antonín Svoboda. Nejstarším spolkem byli hasiči, spolek byl založen v roce 1878. Do roku 1897 chodily zdejší děti do školy v Minicích, v roce 1904 byla dokončena stavba vlastní školní budovy.
