Historie obce Česká Kubice
K prvnímu osidlování ve zdejší oblasti docházelo v průběhu 8. století podél zemské stezky, tak vzniklo například dnešní město Domažlice. Česká Kubice vznikla až později, asi v polovině 17. století, jako osada koutsko - trhanovského panství. Hlavním zdrojem obživy tu bylo zpracování dřeva. Česká Kubice leží na úpatí Českého lesa a na zemské stezce, což byla velice výhodná poloha. V horské části Českého lesa byly zřizovány sklárny, pily a hamry, jak dosvědčují dodnes místní a pomístní jména. Byly zde velké energetické zdroje, které se hojně využívaly.
První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1697.
Také v ohledu církevním se českokubickým osadníkům nevedlo dobře, protože v okolních obcích nebyl kostel, chodili na mši přes dvě hodiny cesty do Domažlic, kde také byli pochováváni. Teprve po josefinském měření r. 1764 - 1766 byla přidělena Horní Folmava k Čechám a kostel tam byl vystavěn r. 1787.
Českou Kubici zasáhla 1. světová válka, tím, že byli odvedeni mladí muži, z nichž se jich 15 nevrátilo. Těmto padlým (jeden zůstal nezvěstný) byl na návsi postaven památník, který byl v r. 1998 zrestaurován. Je na něm zlatý nápis : "Vítězům slavné paměti - živým ku posile" a jsou na něm zlatě vytesána jména, data narození a úmrtí padlých.
V roce 1917 přijela paní Charlota Masaryková, manželka prezidenta Masaryka na Českou Kubici do pensionu Krásnohorská na delší dobu se svou dcerou Alicí, propuštěnou krátce před tím, ze žaláře. Druhý den skoro polovina hostů pensionát nehrdinsky opustila.
1. dubna 1927 byl založen Sbor dobrovolných hasičů (31.1.1931 dostal jméno Jubilejní sbor), čítal 68 členů. 28. Listopadu 1932 se ustanovil ženský odbor o 10 členkách, který se spojil s odborem samaritánským a společně cvičily žáky. Česká Kubice žila cestovním ruchem, na Krásnohorské se konaly taneční zábavy a v jejím areálu byly vystavěny tenisové kurty pro sportovní vyžití.
Ve třicátých letech byl přetvořen Okrašlovací spolek v Lázeňský a cizinecký spolek v České Kubici.
V roce 1930 žilo v České Kubici celkem 387 obyvatel z toho 369 Čechů a 17 Němců. Při tomto sčítání bylo zaznamenáno 47 zemědělců, 23 živností, z toho 6 obchodních.
Dne 6. července 1930 byl odhalen Husův pomník.
V roce 1931 byla v České Kubici provedena také nástavba školní budovy postavené v r. 1886.
V roce 1932 v květnu navždy odešla nadšená vlastenka Klotylda Wurscherová, její památka je však nepomíjitelná. Tím, že přinesla do České Kubice k národnímu posílení 100 000 zlatých, přinesla na tu dobu sumu ohromnou, vytvořila tu nové možnosti živobytí pronajímáním bytů, různými službami, prodejem lesních plodin a v zimě ledováním.
Po rozbití Československa na podzim r. 1938 bylo území České Kubice přímo připojeno k "Velkoněmecké říši". To zn., že nebylo součástí Sudet ani tzv. druhé republiky.
Území České Kubice přímo leží na státní hranici s Německem . Češi a Němci tu žili spolu od nepaměti, a proto se národnostní konflikty před okupací výrazně nevyhrotily.
Česká Kubice a její území tvořila po 2. světové válce tzv. "hraniční pásmo", což znamenalo, že zde byla zvýšená kontrola pohybu a pobytu osob. Do lesa se smělo jen se zvláštním povolením, všude hlídali vojáci,m kteří měli základny na rotách. Na katastrálním území České Kubice byly 4 roty. Základní vojenský útvar pohraniční stráže (PS), tzv. brigáda, byla v Domažlicích.
