Historie obce Skály
První písemná zmínka o obci Skály pochází z roku 1334, kdy Markéta, vdova po Bavorovi ze Strakonic, postupuje městečko Bavorov a 24 okolních vesnic svému bratru Petrovi z Rožmberka. Brzy nato (1357) postavili Rožmberkové k ochraně nově získaného panství na blízkém vrchu Malošíně hrad Helfenburk, jehož zřícenina je dodnes dominantou zdejší krajiny.
Po Rožmbercích nabývají Skály Sedlečtí z Dubu, od kterých obec v první polovině 15. století přechází koupí na Kořenské z Terešova sedící na statku Chřešťovice. Zde, v urbáři chřešťovického statku z roku 1627, nacházíme nejstarší seznam usedlých v obci. Jako sedláci jsou tu jmenováni: Prokopec, Frčka, Havel, Jyrovec, Rys, Škoda, Šarše, Mareš, Brada, Beneš, Maroušek; jako chalupníci potom: Rak, Jarolym, Vaníček, Peroutka, Rychlý, Andreas tesař a Johannes krčmář.
Ve druhé polovině 17. století získávají Skály ke statku Osek-Bratronice Lažanští z Bukové. Pak roku 1742 je zadlužené panství Bratronice rozděleno na tři díly, přičemž Skály, jako součást statku Mladějovice, nabývá Adam Filip Losy z Losinthalu ke statku štěkeňskému. V Tereziánském katastru zachycujícím demografickou situaci v 1. polovině 18. století je uváděno ve Skalách celkem 19 hospodářů, 2 podruzi nádeníci a obecní pastýř; z nemovitostí pak panský mlýn o jednom kole na nestálé vodě (ten byl dle neověřené ústní tradice v místě dnešního č. 14) a výtažní rybník na jednu kopu.
Domy byly v obci očíslovány roku 1771 - tehdy měla obec celkem 23 popisných čísel. Usedlosti od čísla 24 jsou tedy zbudovány až po roce 1771 a jejich popisné číslo má tak i chronologický význam.
Když Adam Filip Losy zemřel bezdětný, zakoupil roku 1784 statek Štěkeň Josef Mikuláš, kníže Windischgrätz. V majetku rodu Windischgrätzů Skály zůstaly až do zrušení systému patrimoniální správy v polovici 19. století.
V dobách hospodářské konjunktury na přelomu 19. a 20. století se v obci začíná intenzivněji vzmáhat hospodářský a sociální ruch. Rok 1902 je rokem založení místního hasičského spolku, který si společně se sousedními Kváskovicem vzápětí po vzniku opatřil se státní dotací novou stříkačku.
Potok přetínající v obci okresní silnici přetékal až do této doby přes silnici, avšak po nehodě povozu paračovského rolníka v brodu žádal okresní výbor obec o jeho urychlené přemostění. Plány mostu byly vypracovány v roce 1905 a přemostění pak dokončeno v roce 1907.
