Historie obce Drnovice
První doložená písemná zmínka se nachází v archivech arcibiskupství olomouckého v zakládací listině cisterciáckého kláštera ve Vizovicích již roku 1261 pod názvem Drnowicze. Názvy prošly mnoha variantami: 1481 Drnovice, 1578 ves Drnowicze, 1670 Drnowitze, 1681 Drnowitz, 1718 Drnowitz, 1720 Drnnowitz, 1751 Drnowitz, 1846 Drnowitz, Drnowice, 1872 Drnowitz, Drnovice.
Na konci 16. století přešla obec z držení vizovického panství k panství brumovskému. Po třicetileté válce byla polovina osady zpustošena, další útrapy přinesl tatarsko - turecký vpád v roce 1663. V roce 1866 byla obec postižena epidemií cholery, roku 1882 velkým krupobitím a roku 1957 větrnou smrští. Tři kilometry na sever od centra obce se nachází Národní kulturní památník odboje - Ploština.
Ve zdejším kraji byl za 2. světové války mohutný partyzánský odboj. Region byl zázemím bojových operací 1. partyzánské brigády Jana Žižky. Po těžkých bojích se partyzánský oddíl usadil na Ploštině. Obyvatelé osady si byli vědomi nebezpečí, avšak partyzány všestranně podporovali. Zradou konfidentů však byla tato základna odhalena. Dne 19. dubna 1945 přepadové oddíly SS obklíčily osadu a když v ní nenašly partyzány, zahnaly obyvatele do již dříve zapálených domů. V ohni zahynulo 24 pasekářů a jejich rodinných příslušníků. Nacistické řádění na konci války si vyžádalo celkem 28 lidských životů a 10 usedlostí bylo vypáleno. Dnes stojí na místě osady kaple Panny Marie Bolestné na Ploštině, památník obětí. V jedné z pěti zbylých usedlostí zřídilo Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně expozici odboje za 2. světové války. V blízkosti Ploštiny se nachází další vypálená osada - Vařákovy paseky.